root/applications/doprava/texty/Zelena_vlna/vnitrek-kapitola2.tex @ 1118

\chapter{Agentn�yst�}
\section{Inteligentn�gent}
Pokud mluv� o~agentn� syst�ch, je nutn�� si vyjasnit z�adn�ojem agent. Bohu�el neexistuje p� obecn��an�efinice. Pro � t� pr� m� pou��nap�d definici, kterou pou�� Michael Wooldrige v~\cite[kap. 1]{weiss}:  �\emph{Agent} je po�a��ram, kter�emph{um�� v~n�k�\emph{prost� a~kter�chopen \emph{autonomn� jedn�} v~tomto prost�za �m dosa�en�r��l�utonomi�e zde mysl�chopnost samostatn� jedn� bez z�hu �v� nebo jin�ogram�to definice se zat�vyh�jmu \emph{inteligentn� tomu se budeme v�vat pozd�.

Agent z~definice m�edy ur�� �el, kter��e z�at n�er�daje o~sv�okol�omezen�am akc�kter��rov�t a~jist�ritmus, kter�je jakou z~akc�pokud v�n�kou) v~aktu���e prov�.

Komplexnost rozhodovac� procesu z�s�imo jin�~na prost� To m� klasifikovat z~mnoha pohled�a lze �nelze z�at � informace o~jeho sou�n�stavu, jestli jde o~deterministick�ebo nedeterministick�rost� tedy jestli stejn�kce povede v�dy ke stejn� kone�mu stavu. D� je mo�n�ozli�it mezi statick�ynamick�st� Ve statick�prost�jsou ve�ker�m� stavu d�m pouze agenta, zat�o dynamick�kol�e m� a� agent jedn�ebo ne. Podobn�zd�n�xistuje mnoho, ale toto pro p�avu posta� Nejl� �eln�e samoz� prost� kter�e pln�opsateln�deterministick�~statick�bohu�el ��opravy je p�em p� opa�m.

Naprosto typick�kladem jednoduch� agenta um��ho v prost�je termostat ovl�j� topen�a �m udr�en�t� teploty v~m�nosti. Tento agent m�edno �lo, kter�uje jestli je teplota ni���e� nastaven�o�adovan�a~dv�o�n�kce: zapnut�~vypnut�yt�n�Rozhodovac�roces se pak skl� ze dvou pravidel:
%\begin{equation*}
\begin{align*}
\text{n��eplota} & \longrightarrow \text{zapnout vyt�n�\\
\text{spr��eplota} & \longrightarrow \text{vypnout vyt�n�
\end{align*}
%\end{equation*}

Takto postaven�ram se d�ova�ovat za agenta, ale pravd�dobn�en m�kdo by ho ozna� za agenta inteligentn�. Probl�je u� samotn�efinice inteligence. Proto se omez� na to, �e inteligentn�gent je takov�r��e flexibiln�eagovat. Flexibilita jsou my�leny t�dy:
\begin{description}
        \item[reaktivita] -- inteligentn�gent vn� sv�kol�~dle takto z�an�aj�guje na jeho zm� tak, aby splnil sv�astaven��;
        \item[proaktivita] -- inteligentn�gent je schopn�v�t chov� syst� a~na z�ad��to p�v� aktivn�ednat tak, aby splnil sv�astaven��;
        \item[soci��chopnosti] -- inteligentn�genti na sebe mohou vz�mn��t tak, aby splnili sv�astaven��.
\end{description}

Po�adavky na reaktivitu a proaktivitu jdou proti sob�Je t�naj�vyv�n�r mezi ob�. Extr��eaktivn�gent toti� na z�ad�eust� p�an�dm� st� kon��kou akci. Ov�em t�o zp�m se m�ostat do stavu, kdy podm� zp�j�am�n�genta na r�c� jdouc�roti sob� t�p�m ani jeden z c� nem��dy uskute�n. Na druhou stranu p� proaktivn�gent se zam� na jeden c�a kv�gnoruje, �e po�e� podm�y, kter�o k pln� c� dovedly u� nejsou platn�Naj�proto tu spr�ou m� je obt��loha.

Mezi soci��chopnosti nepat�n rutinn��informac�kterou dne�n�o�a�prov�j�rakticky neust�, ale p���schopnost vyjedn�t a spolupracovat p�n� spole�ch nebo individu�� c�. Mezi b��kce tak pat�vrhov� zm�spolu s p�em, kter�y tato zm� p�la, jejich zva�ov� a n�edn���odm�ut�i protin�h vedouc�e kompromisu.

%\begin{figure}%
%       \centering
%       \includegraphics{a-delayTimeAvg}%
%       \caption{Zkou�ka grafu, hlavn��zaj� co �tina}%
%       \label{}%
%\end{figure}

(...pokra��...)