root/applications/doprava/texty/Zelena_vlna/vnitrek-kapitola2.tex @ 1179

\chapter{Agentn�yst�}
Decentralizovan��n�tav�a principu multiagentn� syst�. Ten spo��~nasazen��lika autonomn� jednotek (agent� dan�blasti, kte� sna��pole� � jist�� o~n� maj�pln�ebo alespo�ste� informace.
\section{Inteligentn�gent}
Pokud mluv� o~agentn� syst�ch, je nutn�i nejprve vyjasnit z�adn�ojem agent. Bohu�el neexistuje p� obecn��an�efinice. Pro � t� pr� m� pou��nap�d tu, kterou uv� Michael Wooldrige v~\cite{weiss1}:  �\emph{Agent} je po�a��ram, kter�emph{um�� v~n�k�\emph{prost� a~kter�chopen \emph{autonomn� jedn�} v~tomto prost�za �m dosa�en�r��l�utonomi�e zde mysl�chopnost samostatn� jedn� bez z�hu �v� nebo jin�ogram�to definice se zat�vyh�jmu \emph{inteligentn� tomu se budeme v�vat pozd�.

Agent z~definice m�edy ur�� �el, kter��e z�at n�er�daje o~sv�okol�omezen�am akc�kter��rov�t a~jist�ritmus, kter�je jakou z~akc�pokud v�n�kou) v~aktu���e za zji�t�ch podm�k prov�.

Komplexnost rozhodovac� procesu z�s�imo jin�a prost� To m� klasifikovat z~n�lika pohled�p�a lze �nelze z�at � informace o~jeho sou�n�stavu, jestli je deterministick�ebo nedeterministick�zda stejn�kce povede v�dy ke stejn� kone�mu stavu). D� je mo�n�ozli�ovat statick�~dynamick�rost� Ve statick�prost�jsou ve�ker�m� stavu v���m agenta, zat�o dynamick�rost�se m� bez z�e na to, zda agent jedn�ebo ne. Podobn�zd�n�xistuje mnoho, ale toto je pro n�rnost posta��. Nejl� �eln�e prost� kter�e pln�opsateln�deterministick�~statick�- ��opravy je, bohu�el, p�em p� opa�m.

Typick�kladem jednoduch� agenta um��ho v~prost�je termostat ovl�j� topen�a �m udr�en�t� teploty v~m�nosti. Tento agent m�edno �lo, kter�um�zda je teplota v~prost�ni���e� teplota po�adovan�a~prov� dv�o�n�kce: zapnut�~vypnut�yt�n�Rozhodovac�roces se pak skl� ze dvou pravidel:
%\begin{equation*}
\begin{align*}
\text{n��eplota} & \longrightarrow \text{zapnout vyt�n�\\
\text{spr��eplota} & \longrightarrow \text{vypnout vyt�n�
\end{align*}
%\end{equation*}

Takto postaven�ram m��a�ov�za agenta, ale pravd�dobn��kdo by ho ozna� za agenta inteligentn�. Definice inteligence je v�ak probl�s~p�em do dal�� v�� discipl� (nap�ychologie)
a~je mimo r�c t� pr�. Proto budeme za inteligentn� agenta pova�ovat takov�, kter��e flexibiln�eagovat. Flexibilita znamen��astnosti:
\begin{description}
        \item[reaktivita] Inteligentn�gent vn� sv�kol�~dle takto z�an�aj�guje na jeho zm� tak, aby splnil sv�astaven��.
        \item[proaktivita] Inteligentn�gent je schopn�v�t chov� syst� a~na z�ad��to p�v� aktivn�ednat tak, aby splnil sv�astaven��.
        \item[soci��chopnosti] Inteligentn�genti na sebe mohou vz�mn��t tak, aby splnili sv�astaven��.
\end{description}

Po�adavky na vysokou reaktivitu a~proaktivitu jdou proti sob�proto je t�mezi ob� naj�vyv�n�r. Extr��eaktivn�gent toti� na z�ad�eust� p�an�dm� nep�it�on��kou akci. T�o zp�m se ov�em m�ostat do stavu, kdy podn� zp�j�t��am�n�genta na r�c�, kterou nejsou slu�eln�~t�p�m ani jeden z~c� nem��dy uskute�n. Na druhou stranu p� proaktivn�gent se omez�a jeden c�a~kv�omu ignoruje, �e po�e� podm�y, kter�o k~pln� c� dovedly, u� nejsou platn�Naj�spr�ou m� tedy nen�nadn�

Mezi soci��chopnosti nepat�n rutinn��informac�kterou dne�n�o�a�prov�j�rakticky neust�, ale p���schopnost vyjedn�t a~spolupracovat p�n� spole�ch nebo individu�� c�. Mezi b��kce tak pat�vrhov� zm�spolu s~p�em, kter�y tato zm� p�la, jejich zva�ov� a~n�edn���odm�ut�i sestaven�rotin�hu vedouc� ke kompromisu.

\section{Komunikace mezi agenty}

Agenti, mezi kter�ob� komunikace mus��opn�ast�t v~dialogu aktivn�pasivn�ebo ob�ole. Aby to bylo mo�n�budeme p�kl�t, �e agenti mohou p�at a~zas�t zpr� jistou komunika� s�. 

Michale N. Huhns a~Larry M. Stephens v~\cite{weiss2} uv�j��e zpr� zas�n�genty lze d�t na dva z�adn�ypy: \emph{prohl�n�a~\emph{dotazy}. Ka�d�t by m�b�open p�at informace. Agent zast�j� pasivn�oli v~dialogu je nav�schopen odpov�t na ot�y, to znamen�m�p�ut a~zpracovat dotaz a~odpov�t na n�odes�teli n�k�hl�n� Aktivn�gent je pak takov�r�avuje a~odes� dotazy a~prohl�n���D� tomu aktivn�genti mohou m�jistou formu kontroly nad pasivn�. 

V~p��ovnocenn�ent�nutn�aby v�ichni zvl�li jak aktivn�tak pasivn�oli v~dialogu.

Pro umo�n� komunikace mezi agenty se definuje spole� komunika� protokol. Ten m����i n-��Bin��mo�� komunikaci v�dy jen mezi dv� agenty, n-��ovoluje jednomu agentovi rozes�t zpr� n�lika p�c�rove�rotokol je dle \cite{weiss2} ur� datovou strukturou skl�j� se z~p� polo�ek:
\begin{enumerate}
        \item odes�tel
        \item p�ce (p�ci)
        \item jazyk v~protokolu
        \item k�ac�~dek�ac�unkce
        \item akce, kter�y m� b�on� p�cem
\end{enumerate}

Po p�en�e spole� komunika� s� pak agenti mohou d� dohodnut�komunika�mu protokolu koordinovat svou �nost a~plnit tak sv�� ve sd�n�prost�