| 1 | \chapter{Algoritmus �� |
|---|
| 2 | \section{N�h algoritmu} |
|---|
| 3 | \label{sec:navrh} |
|---|
| 4 | �olem v~t� pr� bylo navrhnout algoritmus vyjedn�n�ezi jednotliv�i�ovatkami tak, aby koordinovanou zm�u sv�fset�vo�zelenou vlnu a~tedy aby projelo co nejv� vozidel bez zbyte�ho zastavov�. |
|---|
| 5 | |
|---|
| 6 | Jedn�z nosn�vk�rhu je funkce, kter�hodnot�onkr��astaven�ffsetu a umo�n�ak tedy porovnat r�jeho hodnoty a vybrat tu mo�n�ejlep��Za tuto m� kvality byl zvolen odhad po� aut, kter�rojedou k�atkou bez zastaven� |
|---|
| 7 | |
|---|
| 8 | Pro v� hodnocen�v programu naz� \texttt{rating}) je t�pro ka�d�n�ruh na vjezdech do k�atky zn�d�u fronty a o��n�asy p�d�idel od sousedn��atky. D�a fronty se v sou�n�ob��� ze simul�ru, p�dy pak p�od souseda. Ten je po��odle vztahu |
|---|
| 9 | \begin{equation} |
|---|
| 10 | t_z = t_{zz} + \frac{d}{v_P} + \mathit{offset} |
|---|
| 11 | \label{eq:tz} |
|---|
| 12 | \end{equation} |
|---|
| 13 | a |
|---|
| 14 | \begin{equation} |
|---|
| 15 | t_k = t_z + t_{dz} \;, |
|---|
| 16 | \label{eq:tk} |
|---|
| 17 | \end{equation} |
|---|
| 18 | kde $t_z$ je � za�ku p�du aut a $t_k$ � konce. D� pak $t_{zz}$ je � za�ku sv�n�elen�$d$ vzd�nost ke k�atce, kter�� o �y p�d�_P$ pr��ychlost vozidel, $\mathit{offset}$ nastaven�et a $t_{dz}$ d�a sv�n�eln�K t�o dv� vypo�an�not�se je�t����kl�n�t aut. Jeho odhad je z��z hustoty provozu v minul�cyklu. K�atka zas�j� odhady takov�trojic � p���lik -- podle toho, kolik f� rozsv� zelenou ve sm� p��t�c�j�u k sousedovi ��j�mu o odhady. |
|---|
| 19 | |
|---|
| 20 | Po shrom�� v�ech p�klad�soused�e agent p�upit k samotn� v� hodnocen�Ten spo�� tom, �e agent spo���vky v�ech j�n� pruh�kter� n�k�nformace o �ech p�d�o ka�d� se pak nejprve spo���a fronty v �e, kdy se na jeho odjezdu rozsv� zelen�To znamen� |
|---|
| 21 | \begin{equation} |
|---|
| 22 | Q_V = Q + \sum_{i=1}^{k}{\left|T_i\right|\cdot n_i} |
|---|
| 23 | \label{eq:qv} |
|---|
| 24 | \end{equation} |
|---|
| 25 | kde $Q_V$ je d�a tak zvan�irtu��ronty, zde jde o d�u fronty p�zsv�n�elen�$Q$ je odhadovan��a fronty, $\left|T_i\right|$ je d�a $i$-t� intervalu, ve kter�p�d� vozidla, $n_i$ je po� t�to vozidel a $k$ je po� interval��dy p�ozsv�n�zelen� |
|---|
| 26 | |
|---|
| 27 | Z tohoto odhadu pak vych� v� p�kl�n��y fronty v okam�iku, kdy zelen�� zp�na �venou. K tomu je t�rozd�t interval od prvn� o��n� p�du nebo rozsv�n�elen�podle toho, co nastane d� po zhasnut�elen�tento interval ozna�e $T$) na posloupnost interval�eft(T_i\right)^{k}_{i=1}$. $T_i$ jsou intervaly typu $\left<a_i;b_i\right>$, kde $b_i=a_{i+1}$ $\forall i \in \left\{ 1, \ldots, k-1\right\}$, $a_1$ a $b_k$ jsou krajn�ody intervalu $T$ a $a_i$ jsou chronologicky ���echny v��ody, tedy body, ve kter� m� signalizovan� nebo ve kter���i kon�p�d vozidel od souseda. |
|---|
| 28 | |
|---|
| 29 | S pomoc�ohoto d�n�ak m� po�at |
|---|
| 30 | \begin{equation} |
|---|
| 31 | Q_K = Q_V + \sum_{i=1}^{k}{u(T_i)}\,, |
|---|
| 32 | \label{eq:qk} |
|---|
| 33 | \end{equation} |
|---|
| 34 | |
|---|
| 35 | kde $u(T_i)$ je funkce $u:\; \left<a;b\right> \rightarrow \mathbb{R}$ |
|---|
| 36 | \begin{equation} |
|---|
| 37 | u(T_i)= |
|---|
| 38 | \begin{cases} |
|---|
| 39 | n_i &\text{pokud v intervalu } T_i \text{ pouze p�d� vozidla} \\ |
|---|
| 40 | -|T_i|\cdot c_o &\text{pokud v intervalu } T_i \text{ pouze odj�� vozidla} \\ |
|---|
| 41 | n_i-|T_i|\cdot c_o &\text{pokud v intervalu } T_i \text{ p�d� i odj�� vozidla} |
|---|
| 42 | \end{cases} |
|---|
| 43 | \;. |
|---|
| 44 | \label{eq:uti} |
|---|
| 45 | \end{equation} |
|---|
| 46 | |
|---|
| 47 | $Q_K$ zna�kone�u d�u fronty, $Q_V$ je virtu��ronta z rovnice (\ref{eq:qv}), $k$ je po� interval�r�i vjezdy a v��. $|T_i|$ je d�a intervalu $T_i$, $n_i$ po� vozidel, kter��ou v intervalu $T_i$ a $c_o$ je empiricky zji�t� konstanta -- po� vozidel, kter�a sekundu opust��atku. |
|---|
| 48 | |
|---|
| 49 | Definice funkce $u(T_i)$ jak je zaps� vztahem (\ref{eq:uti}) nen�pln�Je�t�e nutn�oplnit omezen�\begin{equation} |
|---|
| 50 | u(T_i) |
|---|
| 51 | \begin{cases} |
|---|
| 52 | \geq -Q_i &\text{pokud v intervalu } T_i \text{ pouze odj�� vozidla} \\ |
|---|
| 53 | \leq n_i &\text{pokud v intervalu } T_i \text{ p�d� i odj�� vozidla} |
|---|
| 54 | \end{cases}\,, |
|---|
| 55 | \label{eq:uti-omez} |
|---|
| 56 | \end{equation} |
|---|
| 57 | kde $Q_i$ je d�a fronty na za�ku intervalu $T_i$. |
|---|
| 58 | |
|---|
| 59 | Tyto podm�y zar���e pokud z j�n� pruhu jen odj�� vozidla, nem�ich odjet v� ne� jich ��a za�ku ve front� �e pokud vozidla z�ve�ij�� a odj��, projede jich bez zastaven�axim��olik, kolik doraz�d souseda. |
|---|
| 60 | |
|---|
| 61 | Pokud vyjde $Q_K$ z�rn�p�avuje (odhadovan�et aut, kter�ohou k�atkou projet bez zastaven� tato hodnota se tedy ode� od hodnocen�an��atky (a t�se hodnocen�v� |
|---|
| 62 | |
|---|
| 63 | Vyvst� ot�a jak zjistit aktu���y fronta na jednotliv�menech jen pomoc�daj�etektor�er�sou k dispozici. Ukazuje se, �e toto nen�rivi��robl�a jeho ���uje r�c t� pr�. Z toho d� nejsou v programu d�y front odhadov� tak, jak by to bylo nutn� re��ituaci, ale pou��j�e hodnoty, kter�ze z�at ze simul�ru Aimsun. Podrobn��nformace o modelov� d�y fronty p�avuje nap�d \cite{pecherkova}. |
|---|
| 64 | |
|---|
| 65 | P�motn�vyjedn�n�ak maj�genti dv�ole, jeden z nich je ozna� jako \emph{pasivn� zat�o druh� pozici aktivn�. Pasivn�gent m�evn�astaven�et a jen reaguje na pokyny aktivn�. Pokyny tvo���st o o��n�asy p�d�o n�h na zm� offsetu. Na prvn� nich agent v�dy odpov� zasl�m po�adovan�aj�druh� pak zva�uje, jestli by zm� v celkov�sou� p�la zlep�en�texttt{ratingu}. Z tohoto popisu u� pak vypl�le aktivn� agenta. Ten stejn�racuje se ��stmi o �y p�d�v�ale aktivn�� sv�fset a pokou��e vyjednat zm� u soused� |
|---|
| 66 | Vyjedn�c�yklus pak prob� v n�lika kroc�. Nejprve si v�ichni agenti vy��j���n��dy vozidel na z�ad�ffset�taven�minul�cyklu. S p�dnut�k t�o o��n�pak aktivn�genti spo�aj�texttt{rating} sv� nastaven�ffsetu a pokus�e zjistit, jestli by n�k�m� vlastn� offsetu nevedla ke zlep�en�odnocen� |
|---|
| 67 | |
|---|
| 68 | Hled� nejlep�� vlastn� offsetu prob� ve t�kroc�. Nejprve se porovn�ktu��ffset, offset zv�o 8 sekund a offset sn�n�sekund. Vybere se nejl� hodnocen���nost� pokra�e se s n�stejn�sobem, jen dal��va�ovan�m� je $\pm4$ sekundy. V posledn�kroku je pak otestov�posun o $\pm2$ sekundy. |
|---|
| 69 | |
|---|
| 70 | Kdy� aktivn�genti naleznou sv�ejlep��ffsety, roze�le se v�em �n�m zpr� o nalezen�tabiln� stavu, kter�bsahuje nov�odnoty o��n��zd�idel. Nyn�ktivn�genti vyzkou��jestli by k dal�� zlep�en�evedla zm� offsetu u n�er� z jejich soused�ejn�sobem jako p�ed� vlastn� nejlep�� offsetu zkus�dhadnout zm� \texttt{ratingu} p�sunu sousedova offsetu o $\pm$ 4, 2 a 1 sekundu. Pokud m�ejlep��odnocen�enulov�m�, za�le se sousedovi ��st o tuto zm� spolu se zm�u \texttt{ratingu}, kterou by p�la. |
|---|
| 71 | |
|---|
| 72 | Ka�d�vn�gent pot�esb� v�echny n�hy a otestuje, kter�ch m�ejv��ou� zm� ratingu u n�samotn� a zm� u navrhovatele a ten potom p� za vlastn�Pokud by v�echny n�hy p�ly z�rnou zm�, jsou zam�uty a ���m� nenast�. V ka�d�p��sou pak rozesl� informace o nov�stabiln�stavu a s nimi op�o��n��dy. |
|---|
| 73 | |
|---|
| 74 | T�o ka�d��atka nalezne sv�ne� offset. Probl�nast� p�sl� tohoto offsetu do �e k�atky. Od toho nen�arantov� okam�it�kce, zp�jak�an� offsetu dos�e je jen v jeho re�ii a ne� se tak stane m�rvat i n�lik cykl�tohoto d� se vypo�n�et nepos� hned po nalezen�ale agent v�dy v p� cyklech napo��ptim��ffset, z t�to p� hodnot spo��r�a a� ten se n�edn���i pro zpracov�. T�je tak�n�na reaktivnost agenta a zamez�e p�n�hnan�kc�na chvilkov�m� popt�y, kter�jn�en�o�n�e p�sobit. |
|---|
| 75 | |
|---|
| 76 | \section{Pou�it�nihovny} |
|---|
| 77 | Pro usnadn� pr� a tak� d� lep�� za�n� do sou�n� ��e v~programu pou��j��ln�ostupn�nihovny: \texttt{IT++}, zjednodu�uj� pr� s~vektory, maticemi a~poli, \texttt{BDM} (Bayesian Decision Making), kter�bsahuje u�ite� n�roje pro pr� s~popisy k~vektor�obsahuje tak��roj pro ukl�n�r��dnoot z experimentu a~\texttt{libconfig}, slou�� p���pro pr� s~konfigura�mi soubory. Prvn�v�nihovny jsou distribuov� pod GPL licenc�t�pak pod licenc�GPL. |
|---|
| 78 | |
|---|
| 79 | \subsection{IT++} |
|---|
| 80 | \texttt{IT++} je knihovna pro C++, kter�bsahuje t�a~funkce pro prov�n��er�tematick�erac�zpracov� sign� a~dal��Pro � t� pr� jsou zaj�v�r� funkce matematick� |
|---|
| 81 | |
|---|
| 82 | Pro zach�n� vektory jsou v~knihovn�imo jin�avedeny typy \texttt{vec} a~\texttt{ivec}. Prvn�menovan�ektor obsahuj� prvky typu \texttt{double}, tedy �la s~desetinou �kou, druh�ak slo�en z~prvk�xttt{int}, �i �el cel�r� s~vektory je velmi intuitivn�nav�lze �to pou��t syntaxi podobnou jako v~programu MATLAB. |
|---|
| 83 | |
|---|
| 84 | Vektor m� nadefinovat jedn�z~t�to zp� |
|---|
| 85 | \lstset{language=C++, showstringspaces=false} |
|---|
| 86 | \begin{lstlisting} |
|---|
| 87 | vec my_vector; |
|---|
| 88 | vec my_vector(10); |
|---|
| 89 | \end{lstlisting} |
|---|
| 90 | p�� prvn� nich pro vektor nealokuje pam� To je pak nutn�d�t funkc�lstinline{setsize()}. N�edn�e pak mo�n�lo�it do vektoru jednotliv�rvky a~to nap�d jedn�z n�eduj�ch p��begin{lstlisting} |
|---|
| 91 | vec a = "0 0.7 5 9.3"; // tedy a = [0 0.7 5 9.3] |
|---|
| 92 | ivec b = "0:5"; // tedy b = [0 1 2 3 4 5] |
|---|
| 93 | vec c = "3:2.5:13"; // tedy c = [3 5.5 8 10.5 13] |
|---|
| 94 | ivec d = "1:3:5,0:2:4"; // tedy d = [1 3 5 0 2 4] |
|---|
| 95 | vec e("1.2,3.4,5.6"); // tedy e = [1.2 3.4 5.6] |
|---|
| 96 | \end{lstlisting} |
|---|
| 97 | Nav�lze i-t� prvku vektoru \texttt{a} p�povat pomoc�lstinline!a(i)! nebo \lstinline[]!a[i]!. |
|---|
| 98 | |
|---|
| 99 | D� p�en�per�r� s~vektory p�prov�t b��atematick�perace, jako jsou: |
|---|
| 100 | \begin{lstlisting} |
|---|
| 101 | a+b // sou� vektor�5 // p�n��a 5 ke v�em prvk�ktoru |
|---|
| 102 | a*b // skal��ou� vektor�9 // vyn�ben��ech prvk�toru �lem 9 |
|---|
| 103 | \end{lstlisting} |
|---|
| 104 | a~tak podobn� |
|---|
| 105 | |
|---|
| 106 | Pr� s maticemi pak funguje podle obdobn�avidel. |
|---|
| 107 | |
|---|
| 108 | D� se v knihovn�ach� t�\texttt{Array}. D� n�e mo�n�ytv�t pole prvk�ovoln� typu (v�n��psan�ktor�prov�t s nimi mnoh�perace. P�dem u�it�r� pro pole vektor�nap�d n�eduj� k� |
|---|
| 109 | \begin{lstlisting} |
|---|
| 110 | Array<vec> pole_vektoru(2); |
|---|
| 111 | my_vec_array(0) = "2 4 5 0 3";; |
|---|
| 112 | my_vec_array(1) = "0.1 0.2 0.3 0.4 0.3 0.2 0.1"; |
|---|
| 113 | \end{lstlisting} |
|---|
| 114 | U takto definovan� pole pak lze pak intuitivn��povat k jeho prvk�moc�lstinline!pole_vektoru(i)! a nav�prov�t operace jako jsou posuny prvk�b�podmno�iny prvk�o t�prost�ho prvku a mnoh�al�� |
|---|
| 115 | |
|---|
| 116 | \subsection{BDM} |
|---|
| 117 | Knihovna \texttt{BDM} (Bayesian Decision Making) se zab�ak n�v napov�, bayesovsk�hodov�m. Ov�em v~t� pr� jsou z~n��pou�ity jen n�er�� jmenovit�texttt{UI}, \texttt{RV}, \texttt{datalink} a~\texttt{logger}. |
|---|
| 118 | |
|---|
| 119 | T�\texttt{UI} (User Info) slou��ro ukl�n�~�n�ibovoln�ivatelsk�t. Zde se pou�� pro na�n�onfigurace pro simul�r a~pro jednotliv�genty a~d� jako form�pro ukl�n�~pos�n�pr�mezi agenty. |
|---|
| 120 | |
|---|
| 121 | �elem t�\texttt{RV} je poskytovat popisn�nformace k~datov� vektoru. Prom��ypu \texttt{RV} se skl� z~jedn�ebo n�lika polo�ek. Ka�d�akov�olo�ka m�voje jm� (\texttt{name}) a~d�u -- po� prvk�er�omuto jm� odpov�j�Sou� d�k v�ech takov�polo�ek se potom mus�ovnat d�e vektoru, kter�anou prom�ou typu \texttt{RV} popisov� Fungov� je ilustrov� na obr�u \ref{fig:rv}. |
|---|
| 122 | |
|---|
| 123 | \begin{figure}% |
|---|
| 124 | \centering |
|---|
| 125 | \includegraphics[width=7cm]{rv}% |
|---|
| 126 | \caption{Vektor typu \texttt{RV} (vlevo) funguj� jako popis k vektoru typu \texttt{vec}~(vpravo). Ka�d�olo�ka z \texttt{rv\_vector} m� lev�sloupci sv�m� (\texttt{name}) a v prav�velikost (\texttt{size}). V tomto p��e tedy podvektor \texttt{c} rovn�ektoru [5~4]}% |
|---|
| 127 | \label{fig:rv}% |
|---|
| 128 | \end{figure} |
|---|
| 129 | |
|---|
| 130 | Pro kop�v� dat mezi vektory existuje t�\texttt{datalink}. Vytv� spojen�ezi dv� datov�ktory na z�adn�hodn�ojmenovan�vk� nim p��n�pisn�ktorech. Po propojen�ektoru s podvektorem pak funkce data\-linku umo�� snadn�op�v� dat ob� sm�. |
|---|
| 131 | |
|---|
| 132 | Na z�r \texttt{Logger} je t�ur��ro ukl�n�at z~programu. Tvo�straktn�rstvu mezi programem a~samotn�isem dat. P�u�it�e jen na za�ku nastav�~jak�orm�hceme z�at v��daje (nap�o�it do pam�, do souboru, do datab�, atd.) a~d� t�pou��me bez ohledu na tuto volbu. Je t�zaji�t� flexibilita pro p�, �e se zm� po�adavky na v� z~programu. |
|---|
| 133 | |
|---|
| 134 | \subsection{Libconfig} |
|---|
| 135 | Konfigura� parametry pro simulaci se ukl�j�o souboru ve form�, kter�d�nihovna \texttt{libconfig}. Jde o~textov�� kter�tru�j��~pro �v� l� �eln� XML. |
|---|
| 136 | |
|---|
| 137 | (...rozv� nebo zru�it...) |
|---|
| 138 | |
|---|
| 139 | \section{VGS API} |
|---|
| 140 | Velmi d�t�lem p�mulaci re��blasti v mikrosimul�ru Aimsun je vlo�en�e��tupn� intenzit dopravy do zkouman� modelu. B��tupem je ru� s�� vozidel v dan�blasti, zpravidla v hodinov�rastru. Takto z�an�ata je mo�n�lo�it do simul�ru Aimsun jako hodinov���e, ov�em toto je t�prov� tak�u�. |
|---|
| 141 | |
|---|
| 142 | %Jedn�z nejd�t�� � p�mulaci re�� zat�n�opravn�s� v mikrosimul�ru Aimsun je zat�n�el�imulovan�opravn�� re��tupn� intenzitami dopravy, odpov�j�mi m�n�v simulovan��. P��n�stupech se intenzity dopravy ur��omoc�u�ho s�� dopravy, zpravidla v hodinov�rastru. Data, z�an��o postupem, je mo�no potom p�vlo�it op�ru� do Aimsunu jako hodinov�opravn���e. |
|---|
| 143 | |
|---|
| 144 | P�j��o�nost�e z�at intenzity provozu z dat z�an�� z dopravn� detektor�talovan�p�tn�blasti. To v�ak znamen�u� zad� stovek � do simul�ru. Pr� z tohoto d� vzniklo VGS API. To se star� nastartov� Aimsunu a vpou�t� vozidel do oblasti. Vjezdy vozidel se p�m �� v extern�souboru, obsahuj�m intenzity na jednotliv�menech. U�ivatel pak jen zad�m� a um�� tohoto souboru a v�e ostatn�e d� automaticky. Nav�lze volit mezi r�i rozd�n�ravd�dobnosti vjezd�i�� nej�t� pou��n�e rovnom��i Poissonovo rozd�n� |
|---|
| 145 | |
|---|
| 146 | %Pokud se sna�� o p�j��imulaci, m� pro zati�en�opravn�� pou��data z�an��z dopravn� detektor�talovan�simulovan�blasti. V takov�p��y bylo pot�ru� vkl�t n�lik set hodnot vstupn� intenzit pro ka�d�lovan� VGS API vzniklo ve snaze tento handicap odstranit -- na za�ku simulace rozhran�ouze u�ivatewl p�informace o tom, kde je um��soubor s intenzitami vjezd�jednotliv�men a o jak�jezdov�amena jde, VGS API se automaticky postar� nastartov� Aimsunu a automaticky vpou�t�ozidla do syst� podle �, obsa�en�souboru s intenzitami vjezd�ivatel m�olit r�druhy rozd�n�ravd�dobnosti vjezd�j�t� se pou�� rovnom��ebo Poissonovo rozd�n� |
|---|
| 147 | |
|---|
| 148 | Vedle pr� se vstupn�aty pro simulaci se VGS API star� o zpracov� dat v��. Aimsun sice zvl� export v��ulac�o textov�ubor�bsahuje i n�roje pro jejich vizualizaci, neumo�� p�ale n�er��t�� jako je nap�d porovn� v��dvou r�h sc��GS proto v pr� cel� experimentu ukl� � o sledovan�blasti a to jak pro jednotliv�ekce, tak pro cel�� Ve v�u u�ivatel z�� informace o po� zastaven�ozidel, o jeho zpo�d�, pr��ychlosti, dob��y a dob�t�, o doprav�toku a hustot�opravy na jednotliv�gmentech �o d�� front vozidel. �aje o d�� front jsou specialitou VGS, Aimsun tento �pro jednotliv��n�ruhy p�neposkytuje a VGS m�roto implementov�vlastn�lgoritmus pro jejich s��. |
|---|
| 149 | |
|---|
| 150 | %Druh�e�it��m VGS API je zhroma��at data pot� pro vyhodnocen�xperimentu. Aimsun sice disponuje jednoduch�hran�pro vizualizaci dat a jejich export do textov�ubor�n�le mo�n�ap�d porovn�t jednotliv�c��mulac�VGS API proto periodicky ukl� v�echny kl�v�kazatele jak pro jednotliv�egmenty dopravn��, tak i pro cel�lovan�� U�ivatel m�o ukon��imulace k dispozici � o po� zastaven�ozidla, o jeho zpo�d�, pr��ychlosti, dob��y a dob�t�, o doprav�toku a hustot�opravy na jednotliv�gmentech �o d�� front vozidel. Vzhledem k tomu, �e Aimsun neposkytuje informace o d�e fronty vozidel pro ka�d��n�ruh zvl (k dispozici jsou pouze � o akumulovan��e fronty vyj�en�o�m vozuidel, kter�a segmentu dopravn�� v dan��ik stoj� m�GS API implementovan�tn�lgoritmus v� d�y fronty vozidel na ka�d�j�n�pruhu a poskytuje u�ivateli i takto z�an�nformace o d�e fronty. |
|---|
| 151 | |
|---|
| 152 | Implementac�GS API je DLL knihovna napsan� jazyce C pro 32 a 64 bitov�yst� Windows XP a v�av�je sou�t�GStoolbox, sada skript� zpracov� v�� dat v programu Matlab. |
|---|
| 153 | |
|---|
| 154 | %Vlastn�GS API je implementov� v jazyce C jako DLL pro 32- a 64-bitov�yst� po�aje Windows XP, rozhran�e dopln� funkcemi pro obsluhu API a vyhodnocov� statistick�formac� prost�n�roje Matlab |
|---|
| 155 | |
|---|
| 156 | \section{Struktura programu} |
|---|
| 157 | |
|---|
| 158 | Fungov� simula�ho prost�tak jak bylo navr�eno v �IA je na obr�u (\ref{fig:struktura}). Sklad�e ze t�avn� blok�krosimul�ru Aimsun, emul�r�i�ELS3 a z tzv. Aimsun agenta. |
|---|
| 159 | |
|---|
| 160 | Aimsun agent p�avuje ��rvek cel� syst�. P�texttt{vgs_api} spou�t�imsun a stejn�sobem od n�pr����odnoty sledovan�pravn� veli�. D� prost�ctv�\texttt{eh_api} z�� � z ���ovatek. Na z�ad��ech sesb�n�aj� sestavuje pokyny pro zm� v sign�� pl�ch a op�pomoc�texttt{eh_api} tyto pokyny zas� �� |
|---|
| 161 | |
|---|
| 162 | Na z�r komunikace mezi mikrosimul�rem a emul�ry ��er�bsahuje � z detektor�ednom sm� a ze stav�n�� skupin ve druh� prob� p�texttt{ea_api}. |
|---|
| 163 | |
|---|
| 164 | \begin{figure}% |
|---|
| 165 | \centering |
|---|
| 166 | \includegraphics[width=\columnwidth]{aimsun-agents}% |
|---|
| 167 | \caption{Struktura cel�imulace}% |
|---|
| 168 | \label{fig:struktura}% |
|---|
| 169 | \end{figure} |
|---|
| 170 | |
|---|
| 171 | \section{Program \texttt{main_loop.exe}} |
|---|
| 172 | \label{sec:main_loop} |
|---|
| 173 | |
|---|
| 174 | Simulace je obsluhov� z~programu \emph{main\_loop.exe}. Ten se star�~na�n�onfigurace, spu�t� simul�ru Aimsun a~zaji��uje komunika�ho prost�ka mezi jednotliv�enty. Program se d�ozd�t na jednotliv�loky jak je zobrazeno na obr�u \ref{fig:mainloop}. Z tohoto n�esu bude vych�t n�eduj� popis. |
|---|
| 175 | |
|---|
| 176 | \begin{figure}[t]% |
|---|
| 177 | \centering |
|---|
| 178 | \includegraphics[width=8.5cm]{mainloop3}% |
|---|
| 179 | \caption{Strukuta fungov� programu \texttt{main_loop.exe}, podrobn� popsan� podkapitole \ref{sec:main_loop}}% |
|---|
| 180 | \label{fig:mainloop}% |
|---|
| 181 | \end{figure} |
|---|
| 182 | |
|---|
| 183 | B�m \emph{inicializace} je na�n konfigura� soubor, jeho� jm� se p��ako jedin�metru p�ou�t� \texttt{main_loop.exe}. Konfigura� soubor je ve form� stanoven�knihovnou \texttt{libconfig}. Po na�n�sou parametry ze skupiny \texttt{system} p�y VGS API, kter�e postar� spu�t� Aimsunu s t�to parametry. Jde p���o~intenzitu provozu na vstupech do dopravn�� a~d�u simulace. |
|---|
| 184 | |
|---|
| 185 | N�edn�e dle konfigurace vytvo�pole ukazatel�agenty \texttt{Ags}. P�nstrukci jednotliv�ent�vol� jejich funkce \texttt{from_setting()} na�aj� konkr��arametry ka�d� agenta. |
|---|
| 186 | |
|---|
| 187 | Pot�e vytv� instance t�\texttt{logger} a jej�rov�n� agenty. V tu chv� se pou�t� funkce \texttt{ds_register()} umo��c�ktualizaci datalink� spojen�ezi agenty a simul�rem. Na z�r tohoto bloku programu je provedena inicializace fronty zpr�a zaregistrov� vektor�r�e budou v pr� simulace logovat. |
|---|
| 188 | |
|---|
| 189 | D� se pokra�e �dn�for cyklem. �st \texttt{z�� dat} v sob�ahrnuje ulo�en�ogovan�dnot ze simul�ru a pak p���ulo�en�ektor $d_t$ do prom��texttt{glob_dt} a jeho odesl� agent� zpracov� funkc�texttt{adapt()}. Pot��z�a �vyjedn�c�yklus. |
|---|
| 190 | |
|---|
| 191 | Vyjedn�c�yklus se zab�sluhou fronty zpr� Nejprve prob�e \emph{doru��pr�, kter�sou aktu��e front�V prvn�kroku vyjedn�c� cyklu je fronta zpr�samoz� pr�n�v n�eduj�m se od konce proch� a adresovan�nt�ou p�y p��n�pr�. To se d� zavol�m funkce \texttt{recieve()} se zpr�u jako parametrem. V p���e adres�nen�alezen a zpr� tedy nelze doru� je ozn�no varov�, ale pokra�e se d�v �nosti. |
|---|
| 192 | |
|---|
| 193 | Po vypr�n� fronty nast� � pro \emph{vys�n�pr�. To spo��e spu�t� funkce \texttt{broadcast()} u v�ech agent�n�aj��itost vlo�it do fronty zpr�libovoln�t sd�n�ro ostatn�genty, nemus�v�em vys�t ��� |
|---|
| 194 | |
|---|
| 195 | Dal��ostup z�s�a stavu fronty zpr� Pokud je pr�n�tedy ���t nevyslal ��ou zpr�, kon�vyjedn�c�yklus a pokra�e se v b� programu. V p���e fronta pr�n�en�cyklus se opakuje a prob�e dal��oru�� zpr�z fronty. Vyjedn�n���n�o je�t� p��kdy prob�e stanoven�m��o� vyjedn�c� cykl�staven�om��texttt{max_cycles}. Limit by v�ak m�b�taven tak, aby k jeho dosa�en�edoch�lo, pokud se tak stane, m� by to b�n�m probl� v programu. |
|---|
| 196 | |
|---|
| 197 | Posledn�� hlavn� cyklu je nazvan�emph{krok simulace}. Spo��ejprve v zavol� funkce \texttt{act()} u ka�d� agenta. To je okam�ik, kdy mohou agenti ovlivnit ��ignalizace. Pr� zde prob� zkop�v� vypo�an�dnot do vektoru \mbox{\texttt{glob_ut}}, tedy do prom���avuj� vektor vstupn� hodnot $u_t$. Na z�r hlavn� cyklu je cel�imulace posunuta o jeden krok d� vol�m funkc�texttt{step()} u loggeru \texttt{L}, \texttt{Ds} a u v�ech agent� |
|---|
| 198 | Tato smy� se opakuje dokud nen�osa�en v konfigura�m souboru nastaven�simulace. \emph{Zakon��spo��i� jen v zaps� log souboru. |
|---|
| 199 | |
|---|
| 200 | \section{Implementace navr�en� algoritmu} |
|---|
| 201 | |
|---|
| 202 | Algoritmus popsan�pitole \ref{sec:navrh} je implementov�ve t�\texttt{GreenWaveTrafficAgent}. Instance t� t�p�avuj�genty p�en� jednotliv��ovatk�(respektive jej��� |
|---|
| 203 | |
|---|
| 204 | T�je odvozena od p� jm�m \texttt{BaseTrafficAgent}. Ten slou��en jako prakticky pr�n�t, po p�en� n�k��atce nekon��ou akci a umo�� tak simulovat syst�bez decentralizovan� ��P�m t� t�je t�\texttt{Participant} z knihovny BDM. \texttt{Participant}, tedy �n� p�avuje z�adn�ednotku v rozhodovac�procesu. Ka�d�tn�m�v�m� (\texttt{name}) a je schopen ukl�t v�y. U� pr� t�\texttt{Participant} deklaruje existenci funkc�texttt{adapt()}, \texttt{broadcast()}, \texttt{recieve()}, \texttt{act()} a \texttt{step()}. Tyto jsou v n�definov� jako virtu��\texttt{virtual}), tedy pokud je v potomkovi redefinujeme, je zaru�o vol� t�to nov�nkc� |
|---|
| 205 | |
|---|
| 206 | Prvn�o vytvo�instance agenta prob�e zavol� funkce \texttt{from_setting()} vypsanou jako k�ref{lst:from}. V t�e nejprve vol�tejnojmenn�unkce p�, kter�a�� konfigurace z�adn�arametry, jmenovit� |
|---|
| 207 | \begin{description} |
|---|
| 208 | \item[lanes] informace o j�n� pruz�, |
|---|
| 209 | \item[neighbours] -- jm� agent�ousedn� k�atek, |
|---|
| 210 | \item[green_names] -- jm� jednotliv�gn�� skupin, |
|---|
| 211 | \item[green_starts] -- �, ve kter�lu�n�ign��kupiny rozsv� zelenou, |
|---|
| 212 | \item[green_times] -- d�a trv� sv�n�elen�an�ign��kupiny, uv�na jako pom�$\text{doba sv�n�\text{d�a cyklu}$, |
|---|
| 213 | \end{description} |
|---|
| 214 | a n�er�al��kter�ro tuto pr� nejsou d�t� |
|---|
| 215 | |
|---|
| 216 | D� se v t� funkci nastavuj�odnoty konstant a v� hodnoty n�er�om��onkr��de o |
|---|
| 217 | \begin{description} |
|---|
| 218 | \item[car_leaving] -- � v sekund�, ze kter�o auto opust�rontu |
|---|
| 219 | \item[VP] -- pr��ychlost j�y automobilu mezi k�atkami na voln�ilnici |
|---|
| 220 | \item[actual_time] -- uchov� aktu��as simulace (v sekund�) |
|---|
| 221 | \item[negot_cycle] -- po� ji� prob��jedn�c� cykl�posledn� (! zformulovat !) |
|---|
| 222 | \item[cycle_count] -- hranice, po kter�ast� pr�v� kone�ho offsetu |
|---|
| 223 | \item[total_offset] -- hodnota sou� dosud vyjednan�fset�posledn� pr�v� |
|---|
| 224 | \item[negot_offset] -- krok, kter�za���ed� ide�� offsetu u souseda |
|---|
| 225 | \item[negot_limit] -- krok, kter�kon�p�ed� ide�� offsetu u souseda |
|---|
| 226 | \item[passive] -- indikuje zda agent zast� pasivn�ebo aktivn�oli |
|---|
| 227 | \end{description} |
|---|
| 228 | |
|---|
| 229 | V z�ru jsou je pak z konfigurace na�n v� offset, role agenta a p�ven vektor v�� hodnost \texttt{outputs} spolu s jeho popisem \texttt{rv_outputs}. Na �m konci je je�t�apnuto logov� hodnot offset� pozd��yhodnocen� |
|---|
| 230 | |
|---|
| 231 | \lstset{language=[Visual]C++,showstringspaces=false,numbers=left, numberstyle=\tiny, numbersep=0pt, tabsize=2, breaklines, breakautoindent=false, captionpos=b} |
|---|
| 232 | \begin{lstlisting}[caption=Funkce from_setting(), label=lst:from, firstnumber=587] |
|---|
| 233 | void from_setting(const Setting &set) { |
|---|
| 234 | BaseTrafficAgent::from_setting(set); |
|---|
| 235 | |
|---|
| 236 | RV rv_exp; |
|---|
| 237 | |
|---|
| 238 | car_leaving=2; |
|---|
| 239 | VP=45; |
|---|
| 240 | actual_time=0; |
|---|
| 241 | |
|---|
| 242 | negot_cycle=1; |
|---|
| 243 | cycle_count=5; |
|---|
| 244 | total_offset=0; |
|---|
| 245 | |
|---|
| 246 | negot_offset=4; |
|---|
| 247 | negot_limit=1; |
|---|
| 248 | |
|---|
| 249 | passive=0; |
|---|
| 250 | |
|---|
| 251 | UI::get(last_offset, set, "offset", UI::compulsory); |
|---|
| 252 | UI::get(passive, set, "passive", UI::optional); |
|---|
| 253 | |
|---|
| 254 | for (int i=0;i<lanes.length();i++) { |
|---|
| 255 | for (int j=0;j<lanes(i).outputs.length();j++) { |
|---|
| 256 | if (lanes(i).outputs(j)!="DUMMY_DET") { |
|---|
| 257 | rv_exp=RV(lanes(i).outputs(j)+"-"+name+"_"+to_string(i),3); |
|---|
| 258 | rv_outputs.add(rv_exp); |
|---|
| 259 | } |
|---|
| 260 | } |
|---|
| 261 | } |
|---|
| 262 | outputs.set_size(rv_outputs._dsize()); |
|---|
| 263 | |
|---|
| 264 | log_level[logoffset]=true; |
|---|
| 265 | } |
|---|
| 266 | \end{lstlisting} |
|---|
| 267 | |
|---|
| 268 | Dal��olanou funkc� agentech je \texttt{adapt()}. Podobn�ako \texttt{from_setting()} nejprve spou�t�tejnomenou funkci u sv� p�. V t�rob� vypln� vektor�xttt{inputs} a \texttt{queues} daty z Aimsunu, ulo�en� vektoru \texttt{glob_dt}. �aje z \texttt{queues} se p����n�xttt{LaneHandler}�� je nastaven \texttt{planned_offset} na hodnotu z�anou v minul�cyklu a stavov�rom��sou nastaveny do sv�choz� hodnot. |
|---|
| 269 | |
|---|
| 270 | \begin{lstlisting}[caption=Funkce adapt(), label=lst:adapt, firstnumber=415] |
|---|
| 271 | void adapt(const vec &glob_dt) { |
|---|
| 272 | BaseTrafficAgent::adapt(glob_dt); |
|---|
| 273 | |
|---|
| 274 | for (int i=0;i<lanehs.length();i++) { |
|---|
| 275 | lanehs(i)->queue=queues(lanehs(i)->queue_index); |
|---|
| 276 | } |
|---|
| 277 | |
|---|
| 278 | planned_offset=last_offset; |
|---|
| 279 | |
|---|
| 280 | //set state variables to default values |
|---|
| 281 | final_state=false; |
|---|
| 282 | new_stable_state=false; |
|---|
| 283 | send_requests=false; |
|---|
| 284 | need_exps=true; |
|---|
| 285 | negot_offset=4; |
|---|
| 286 | } |
|---|
| 287 | \end{lstlisting} |
|---|
| 288 | |
|---|
| 289 | Funkce \texttt{recieve} zpracov� p��pr� od ostatn� agent� za�ku je p��pr� rozd�na do jednotliv�om�� |
|---|
| 290 | \begin{lstlisting}[caption={Fragment funkce \texttt{recieve()}, inicializace}, label=lst:recieveInit, firstnumber=491] |
|---|
| 291 | void receive(const Setting &msg){ |
|---|
| 292 | string what; |
|---|
| 293 | string to; |
|---|
| 294 | string from; |
|---|
| 295 | vec value; |
|---|
| 296 | RV *rv; |
|---|
| 297 | |
|---|
| 298 | UI::get(what, msg, "what", UI::compulsory); |
|---|
| 299 | UI::get(to, msg, "to", UI::compulsory); |
|---|
| 300 | UI::get(from, msg, "from"); |
|---|
| 301 | UI::get(rv, msg, "rv"); |
|---|
| 302 | UI::get(value, msg, "value"); |
|---|
| 303 | \end{lstlisting} |
|---|
| 304 | |
|---|
| 305 | D� se �nost li��odle �p�tu� zpr�, tedy podle �ce ulo�en� v �ti \texttt{what}. V p�����sti o o��n�asy p�d�jen ulo�eno jm� odes�tele do seznamu �adatel�xttt{requesters}. |
|---|
| 306 | |
|---|
| 307 | \begin{lstlisting}[caption={Fragment funkce \texttt{recieve()}}, label=lst:recieveExpReq, firstnumber=last] |
|---|
| 308 | if (what=="expected_times_request"){ |
|---|
| 309 | requesters.push_back(from); |
|---|
| 310 | } |
|---|
| 311 | |
|---|
| 312 | \end{lstlisting} |
|---|
| 313 | |
|---|
| 314 | Pokud jsou naopak obsahem p��pr� o��n�asy p�d�omobil�souseda, aktivn�gent najde nov�m��ffset pro sv�gn��l�a spo��texttt{rating}, pasivn�rovede jen tento v�. Na konci je stavov�rom��astavena \texttt{new_stable_state} na \texttt{true}, co� ur�e dal��innost agent ve f� vys�n�pr� |
|---|
| 315 | |
|---|
| 316 | \begin{lstlisting}[caption={Fragment funkce \texttt{recieve()}}, label=lst:recieveNewExp, firstnumber=last] |
|---|
| 317 | else if (what=="new_expected_cars") { |
|---|
| 318 | rv_recieved_exps=*rv; |
|---|
| 319 | recieved_exps=value; |
|---|
| 320 | |
|---|
| 321 | if (!passive) { |
|---|
| 322 | planned_offset=find_best_offset(planned_offset,8); |
|---|
| 323 | planned_offset=normalize_offset(planned_offset); |
|---|
| 324 | } |
|---|
| 325 | |
|---|
| 326 | planned_rating=count_rating(planned_offset, recieved_exps, rv_recieved_exps); |
|---|
| 327 | |
|---|
| 328 | // we have new stable state to broadcast |
|---|
| 329 | new_stable_state=true; |
|---|
| 330 | } |
|---|
| 331 | \end{lstlisting} |
|---|
| 332 | Obdr�en�pr� s hlavi�u �\texttt{stable_state}� znamen��e n�er�oused�nil sv�astaven�ffsetu a zas� tedy nov�odnoty o��n��zd�kud je aktu��odnota \texttt{negot_offset} v��ebo rovna \texttt{negot_limit}, zkou��ktivn�kter� hodnot $0$, $+\mathtt{negot\_offset}$ nebo $-\mathtt{negot\_offset}$ by po p�n� sousedov�ffsetu znamenala nejlep��ating. Hodnota \texttt{negot_offset} je sn�na na polovinu a je p�veno odesl� ��sti pro souseda. Pokud Pokud byla prom��texttt{negot_offset} ji� ni���e� ne� \texttt{negot_limit}, p��e agent do kone�ho stavu, neb ji� nem�al��rostor k vyjedn�n�e sousedy. |
|---|
| 333 | \begin{lstlisting}[caption={Fragment funkce \texttt{recieve()}}, label=lst:recieveStable, firstnumber=last] |
|---|
| 334 | else if (what=="stable_state") { |
|---|
| 335 | rv_recieved_exps=*rv; |
|---|
| 336 | recieved_exps=value; |
|---|
| 337 | |
|---|
| 338 | planned_rating=count_rating(planned_offset, recieved_exps, rv_recieved_exps); |
|---|
| 339 | |
|---|
| 340 | if (!passive) { |
|---|
| 341 | for (int i=0;i<neighbours.length();i++) { |
|---|
| 342 | rv_change_request.add(RV(neighbours(i)+"_change",2)); |
|---|
| 343 | change_request.set_size(rv_change_request._dsize()); |
|---|
| 344 | ivec ind=RV(neighbours(i)+"_change",2).dataind(rv_change_request); |
|---|
| 345 | |
|---|
| 346 | // offset change |
|---|
| 347 | change_request(ind(0))=find_best_exps(negot_offset,neighbours(i),rating_change); |
|---|
| 348 | // rating change |
|---|
| 349 | change_request(ind(1))=rating_change; |
|---|
| 350 | } |
|---|
| 351 | |
|---|
| 352 | if (negot_offset>=negot_limit) { |
|---|
| 353 | negot_offset/=2; |
|---|
| 354 | send_requests=true; |
|---|
| 355 | } |
|---|
| 356 | else { |
|---|
| 357 | final_state=true; |
|---|
| 358 | } |
|---|
| 359 | } |
|---|
| 360 | else { |
|---|
| 361 | final_state=true; |
|---|
| 362 | } |
|---|
| 363 | } |
|---|
| 364 | \end{lstlisting} |
|---|
| 365 | P�ijet�e zpr� s ��st� zm� offsetu agent zkoum�zda je sou� zm� hodnocen�o aplikaci navr�en� offsetu a zlep�en�odnocen� souseda, kter�d zm� offsetu o��, v��e� nula. Takov� zm� se p�� podle n�e upravuje \texttt{planned_offset}. V ka�d�p��e agent p�v�a zasl� aktu�� hodnot o��n��zd�begin{lstlisting}[caption={Fragment funkce \texttt{recieve()}}, label=lst:recieveOffChange, firstnumber=last] |
|---|
| 366 | else if (what=="offset_change_request") { |
|---|
| 367 | double final_rating_diff; |
|---|
| 368 | |
|---|
| 369 | rv_recieved_changes=*rv; |
|---|
| 370 | recieved_changes=value; |
|---|
| 371 | |
|---|
| 372 | for (int i=0;i<rv_recieved_changes.length();i++) { |
|---|
| 373 | |
|---|
| 374 | ivec ind=RV(rv_recieved_changes.name(i),2).dataind(rv_recieved_changes); |
|---|
| 375 | |
|---|
| 376 | final_rating_diff=-planned_rating+count_rating(planned_offset+(int)recieved_changes(ind(0)), recieved_exps, rv_recieved_exps)+recieved_changes(ind(1)); |
|---|
| 377 | if (final_rating_diff>=0) { |
|---|
| 378 | planned_offset+=(int)recieved_changes(ind(0)); |
|---|
| 379 | planned_offset=normalize_offset(planned_offset); |
|---|
| 380 | planned_rating+=final_rating_diff; |
|---|
| 381 | } |
|---|
| 382 | } |
|---|
| 383 | |
|---|
| 384 | new_stable_state=true; |
|---|
| 385 | } |
|---|
| 386 | \end{lstlisting} |
|---|
| 387 | Pokud p� zpr� s p�tem, kter�ttt{GreenWaveTrafficAgent} neum�pracovat, p��i p�vi. Kdyby se stalo, �e ani ten si se zpr�u neporad�po�le se zpr� jeho p�vai (tedy t�\texttt{bdm::Participant}), kter�kov�p��yvol�arov� o nezpracovateln�pr�. |
|---|
| 388 | \begin{lstlisting}[caption={Fragment funkce \texttt{recieve()}}, label=lst:recieveBase, firstnumber=last] |
|---|
| 389 | else { |
|---|
| 390 | BaseTrafficAgent::receive(msg); |
|---|
| 391 | } |
|---|
| 392 | } |
|---|
| 393 | \end{lstlisting} |
|---|
| 394 | |
|---|
| 395 | Funkce \texttt{broadcast()} vys� zpr� do fronty zpr�a to v z�slosti na hodnot� agentov�avov�om��okud nen�r�n�am \texttt{requests}, sestav�dpov�pro ka�d� z agent�den� v seznamu a ten n�edn�ypr�n�D� pak za ka�dou ze stavov�om��ter�aj�odnotu \texttt{true} sestav���nou zpr� a hodnotu zm� na \texttt{false}. |
|---|
| 396 | |
|---|
| 397 | \begin{lstlisting}[caption=Funkce broadcast(), label=lst:broadcast, firstnumber=429] |
|---|
| 398 | void broadcast(Setting& set){ |
|---|
| 399 | |
|---|
| 400 | //ask neighbours for exptected arrive times |
|---|
| 401 | if (need_exps) { |
|---|
| 402 | for (int i=0; i<neighbours.length(); i++){ |
|---|
| 403 | Setting &msg =set.add(Setting::TypeGroup); |
|---|
| 404 | UI::save ( neighbours(i), msg, "to"); |
|---|
| 405 | UI::save (name,msg,"from"); |
|---|
| 406 | UI::save ( (string)"expected_times_request", msg, "what"); |
|---|
| 407 | } |
|---|
| 408 | need_exps=false; |
|---|
| 409 | } |
|---|
| 410 | |
|---|
| 411 | // broadcast expected cars |
|---|
| 412 | if (!requesters.empty()) { |
|---|
| 413 | double a; |
|---|
| 414 | expected_cars(); |
|---|
| 415 | do { |
|---|
| 416 | Setting &msg =set.add(Setting::TypeGroup); |
|---|
| 417 | UI::save ( requesters.back(), msg, "to"); |
|---|
| 418 | UI::save ( name, msg, "from"); |
|---|
| 419 | UI::save ( (string)"new_expected_cars", msg, "what"); |
|---|
| 420 | UI::save ( &(rv_outputs), msg, "rv"); |
|---|
| 421 | UI::save ( outputs, msg, "value"); |
|---|
| 422 | requesters.pop_back(); |
|---|
| 423 | a=outputs (10); |
|---|
| 424 | } while (!requesters.empty()); |
|---|
| 425 | } |
|---|
| 426 | |
|---|
| 427 | // broadcast new stable state (new stable expectations) |
|---|
| 428 | if (new_stable_state) { |
|---|
| 429 | expected_cars(); |
|---|
| 430 | for (int i=0;i<neighbours.length();i++) { |
|---|
| 431 | Setting &msg = set.add(Setting::TypeGroup); |
|---|
| 432 | UI::save ( neighbours(i), msg, "to"); |
|---|
| 433 | UI::save ( name, msg, "from"); |
|---|
| 434 | UI::save ( (string)"stable_state", msg, "what"); |
|---|
| 435 | UI::save ( &(rv_outputs), msg, "rv"); |
|---|
| 436 | UI::save ( outputs, msg, "value"); |
|---|
| 437 | } |
|---|
| 438 | new_stable_state=false; |
|---|
| 439 | } |
|---|
| 440 | |
|---|
| 441 | // broadcast requests to change offset(s) |
|---|
| 442 | if (send_requests) { |
|---|
| 443 | for (int i=0;i<neighbours.length();i++) { |
|---|
| 444 | Setting &msg = set.add(Setting::TypeGroup); |
|---|
| 445 | UI::save ( neighbours(i), msg, "to"); |
|---|
| 446 | UI::save ( name, msg, "from"); |
|---|
| 447 | UI::save ( (string)"offset_change_request", msg, "what"); |
|---|
| 448 | UI::save ( &(rv_change_request), msg, "rv"); |
|---|
| 449 | UI::save ( change_request, msg, "value"); |
|---|
| 450 | } |
|---|
| 451 | send_requests=false; |
|---|
| 452 | } |
|---|
| 453 | |
|---|
| 454 | // reached final offset. |
|---|
| 455 | if (final_state) { |
|---|
| 456 | final_state=false; |
|---|
| 457 | } |
|---|
| 458 | } |
|---|
| 459 | |
|---|
| 460 | \end{lstlisting} |
|---|
| 461 | |
|---|
| 462 | Ve funkci \texttt{act()} se spo�an�odnota \texttt{planned_offset} p�� hodnot�rom��texttt{total_offset} a to a� do chv�, ne� je v n�tolik hodnot, kolik stanovuje limit \texttt{cycle_count}. Kdy� se tohoto limitu dos�e, vyd� se \texttt{total_offset} t�o limitem, �� se z��r��odnotn�ffsetu z posledn� cykl��se pak znormalizuje, aby byl z intervalu $\left<0;T_c\right>$ a ulo��e do vektoru $u_t$, p�avovan�m�u \texttt{global_ut}. T�se tato hodnota dostane k �i k�atky. |
|---|
| 463 | \begin{lstlisting}[caption=Funkce act(), label=lst:act, firstnumber=615] |
|---|
| 464 | void act(vec &glob_ut){ |
|---|
| 465 | if (negot_cycle==cycle_count) { |
|---|
| 466 | vec action; |
|---|
| 467 | action.set_size(rv_action._dsize()); |
|---|
| 468 | |
|---|
| 469 | ivec index = RV(name+"_offset",1).dataind(rv_action); |
|---|
| 470 | |
|---|
| 471 | action(index(0))=normalize_offset(total_offset/cycle_count, false); |
|---|
| 472 | action2ds.filldown(action,glob_ut); |
|---|
| 473 | |
|---|
| 474 | total_offset=0; |
|---|
| 475 | negot_cycle=1; |
|---|
| 476 | } |
|---|
| 477 | else { |
|---|
| 478 | total_offset+=planned_offset; |
|---|
| 479 | negot_cycle++; |
|---|
| 480 | } |
|---|
| 481 | last_offset=planned_offset; |
|---|
| 482 | } |
|---|
| 483 | \end{lstlisting} |
|---|
| 484 | |
|---|
| 485 | O z�s aktu�� hodnot do logovac� souboru se star�texttt{log_write()}. Ukl� se dvouslo�kov�or. Prvn�rvek obsahuje vypo�an�et \texttt{planned_offset}, druh� hodnocen�texttt{planned_rating}. |
|---|
| 486 | |
|---|
| 487 | \begin{lstlisting}[caption=Funkce log_write(), label=lst:logwrite, firstnumber=644] |
|---|
| 488 | void log_write() const { |
|---|
| 489 | if (log_level[logoffset]){ |
|---|
| 490 | vec offset_vec(2); |
|---|
| 491 | offset_vec(0)=planned_offset; |
|---|
| 492 | offset_vec(1)=planned_rating; |
|---|
| 493 | log_level.store(logoffset, offset_vec); |
|---|
| 494 | } |
|---|
| 495 | } |
|---|
| 496 | \end{lstlisting} |
|---|
| 497 | Posledn�olan�e� funkce agenta je \texttt{step()}, kter�en posouv�ntern�kazatel �u v agentovi o d�u kroku simulace. |
|---|
| 498 | \begin{lstlisting}[caption=Funkce step(), label=lst:step, firstnumber=635] |
|---|
| 499 | void step() { |
|---|
| 500 | actual_time+=step_length; |
|---|
| 501 | } |
|---|
| 502 | \end{lstlisting} |
|---|
