root/applications/doprava/texty/Zelena_vlna/vnitrek-kapitola4.tex @ 1143

\chapter{V�y simulac�
Ov�n�hov� navr�en� �� algoritmu bylo provedeno na dvou sc�� Oba simuluj�rovoz po dobu 24 hodin (od p�i do p�i), p�� prvn�c��dstavuje konstantn��dy na v�ech ramenech po cel� druh�ycuje re��oz zaznamenan�ktory dne 12. prosince 2007. V r�i ka�d� sc��lo porovn� sedm dopravn� veli�, z�an�jprve p�zen� pomoc�xpertn�avr�en�vn�gn�� pl� a po t��zen�omoc�gent�e�stavuj�evn�n��pl�m offsety algoritmem navr�en�apitole \ref{sec:navrh}. Proces �� pomoc�xpertn�avr�en�vn�gn�� pl� je d� ozna��jako \emph{reference}), proces ��omoc�gent�ozna��jako \emph{agenti}). Referen� syst�pou�� pevn�astaven�ffsety: u k�atky 5.495 60~s, u 5.601 40~s.

\section{Konstantn�jezdy}

P���konstantn� vjezdy za� ji� na za�ku b� simulace agenty dohodnut��mezi offsety oscilovat mezi hodnotami 30 a 36 sekund. Zde by bylo jist�hodn�ou��n�k� filtrace vypo�an�dnot, aby se rozd�ust�l. Algoritmus doch� k jin� v�u ne� referen� syst� kter�� offsety 60 a 40 sekund, tedy jejich rozd�je 20~s. Graf pr� zm�rozd� offsetu je na obr�u \ref{fig:coffsets}.

\begin{figure}%
        \centering
        \includegraphics[width=\columnwidth]{c01-offset-diff}%
        \caption{Rozd�mezi nastaven�fsetu v pr� simulace s konstantn� vjezdy.}%
        \label{fig:coffsets}%
\end{figure}

Takto nastaven�ffsety nevykazuj� glob�� pohledu zlep�en�ituace v ���e sledovan�li�, jak je patrn� tabulky \ref{tab:c01glob} a to ani v parametrech, jako je po� zastaven� pr��oba zastaven�kter�y m�algoritmus  optimalizovat nejv�. VGS API bohu�el neposkytuje glob���ln�daje pro jednotliv��atky, je tedy nutn�polehnout se pouze na grafy. Obr�k \ref{fig:cr-numstops} tak ukazuje, �e ani na jednotliv�i�ovatk� po v�inu dne nedoch� ke zlep�en�

\begin{table}[p]%
        \centering
        \input{tab/const01-globaltable}
        \caption{Rozd�v m�n�rametrech v cel�imulovan�blasti p�nstantn� vjezdech.}
        \label{tab:c01glob}
\end{table}

\begin{figure}
  \centering
  \subfloat[5.495]{\label{fig:cr-numstops-495}\includegraphics[width=0.5\columnwidth]{cr-numstops-495}}                
  \subfloat[5.601]{\label{fig:cr-numstops-601}\includegraphics[width=0.5\columnwidth]{cr-numstops-601}}
    \caption{Relativn�m� v po� zastaven�proti referen�mu syst� p���konstantn� vjezdy.}
  \label{fig:cr-numstops}
\end{figure}

Ani pohled na podrobn�tatistiky z jednotliv�zdn� pruh�ykazuje v��lep�en�ptimalizovan�rametr�l��rafy a tabulky porovn�j� referen� syst�s distribuovan�en�se nach�j� p�e \ref{app:const01}.

%\begin{table}%
%       \centering
%       \input{tab/const01-sectiontable-06}
%       \caption{Rozd�v n�er�rametrech na ji�n�p�du do k�atky 495, pruh pro odbo��levo.}
%       \label{tab:c06sect}
%\end{table}
%
%\begin{table}%
%       \centering
%       \input{tab/const01-sectiontable-05}
%       \caption{Rozd�v n�er�rametrech na ji�n�p�du do k�atky 495, pruh pro odbo��pravo.}
%       \label{tab:c05sect}
%\end{table}


\section{Re��oz}

B�m sc��re��aji o vjezdech vozidel do oblasti agenti doch�j� r� hodnot�rozd� mezi offsety, korespondence mezi rozd�m a hustotou provozu je vid�srovn�m graf�obr�� \ref{fig:roffsets} a \ref{fig:rdensglob}. Bohu�el i zde se, stejn�ako v minul�sc��bjevu oscilace tohoto rozd�.


\begin{figure}[p]%
        \centering
        \includegraphics[width=0.9\columnwidth]{real-offset-diff}%
        \caption{Rozd�mezi nastaven�fsetu v pr� simulace s re��ezdy.}%
        \label{fig:roffsets}%
\end{figure}

\begin{figure}[p]%
        \centering
        \includegraphics[width=0.9\columnwidth]{real-global-density}%
        \caption{Pr��ustota vozidel b�m simulovan� dne p���ezdech do oblasti.}%
        \label{fig:rdensglob}%
\end{figure}

Ani p�mulaci se skute�mi vjezdy nen��hledu na glob��tatistiky v tabulce \ref{tab:rglob} znateln���lep�en�P�hledu na jednotliv��atky je ale vid�znateln�n�n�o� zastaven� k�atce 495, jak zn�r� graf na obr�u \ref{fig:rr-numstops-495}. Zlep�en�ast� p���v dob�i����vn�opt�y. Nane�t��a druh�ledovan��atce je pozorov� sp� m��hor�en�obr�k \ref{fig:rr-numstops-601}).
%Nyn�eplat�P���kolem 17. hodiny zde nast� v� n�st d�k front, kter�bou nese zv�po� zastaven�ozidel. Fronta nejsp� dosahuje takov��y, �e ji nen�o�n�ypr�nit b�m jednoho cyklu a proto algoritmus, kter�po�� nastaven�ffset�o�� hodnocen� z�slosti na po� aut, kter�rojedou po vypr�n� fronty, nen�chopen vybrat optim��ffset.



\begin{table}%
        \centering
        \input{tab/real-globaltable}
        \caption{Rozd�v m�n�rametrech v cel�imulovan�blasti p���ezdech.}
        \label{tab:rglob}
\end{table}


\begin{figure}[t]
  \centering
  \subfloat[5.495]{\label{fig:rr-numstops-495}\includegraphics[width=0.5\columnwidth]{rrnumstops495}}                
  \subfloat[5.601]{\label{fig:rr-numstops-601}\includegraphics[width=0.5\columnwidth]{rrnumstops601}}
    \caption{Relativn�m� v po� zastaven�proti referen�mu syst� p��� skute�mi vjezdy.}
  \label{fig:rr-numstops}
\end{figure}

%
%\begin{figure}[t]%
%       \centering
%       \includegraphics[width=\columnwidth]{rrnumstops495}%
%       \caption{Relativn�m� po� zastaven�a k�atce 5.495. Graf zobrazuje relativn�elikost rozd� oproti referen�mu syst�}%
%       \label{fig:rrnumstop495}%
%\end{figure}

Dal��rafy a tabulky k tomuto sc��ou k dispozici v p�e \ref{app:real}.

\section{Zhodnocen�
V sou�n�erzi se implementace navr�en� algoritmu neuk�la jako ��m�j� k lep�� pr�u vozidel celou oblast�P� byl, p���v dob�i���ntenzity provozu, zaznamen�alespo�l��h na jedn� k�atek, kter� nazna�at jist�nci�t� metody ��rovozu. 

Potenci��zdrojem probl� by mohla b��venost algoritmu na p� velkou hustotu provozu, p�er�e tvo�ouh�ronty. Dokud je provoz na n��adin�, udr�uje se po� zastaven�od nebo na hranici hodnot, kter�sou v referen�m syst�. Pokud se provoz zv�za�u se tvo�louh�ronty, syst�pravd�dobn�ebude schopen ohodnotit jednotliv�astaven�ffsetu (proto�e nest� vypr�nit fronty), a proto ani nem�aj�optim��ffset. ��en�by mohlo b���n�odnot� funkce tak, aby v takov�p��och�lo alespo�postupn� zkracov� fronty, je-li to v danou chv� mo�n�

Dal��estou ke zlep�en�y mohlo b�tran� n�er�ednodu�en�kter�sou v sou�n�modelu pou�ita. Jde p���o p�v� o hustot� provozu, kter�sou nyn�alo�eny jen na po� vozidel v jednom (posledn� cyklu a neobsahuj�nformace o pr� hustoty v �e. D�e p�kl�t, �e v p��xistence n�k�ronty pojede po rozsv�n�elen�� vozidel v mal��mn�zestupech a po vypr�n� fronty pak provoz pro�. Rovn�bych doporu� zlep�it pr� s � z detektor�er�ejsou nijak filtrov� pro odstran� �umu a nep�st�

Sm� kter�se mohl v�b�t, je tak�mplementov� algoritmu pro modelov� a odhadov� d�k front jen na z�ad�daj�etektor�Otev� ot�ou prozat�z��hov� algoritmu p�delov� v��blasti. P���bude nutn�rozkoumat vhodn�ozd�n�gent�pasivn� aktivn�Je mo�n��e pevn��n�a tyto dva typy se uk� jako naprosto nevhodn�a �e bude nutn�yto role dynamicky p�at, nap�d dle �achovnicov� syst�, nebo postupn�en�aktivn� agent�cel��n��.