\subsection{Model toku} V článku \cite{6_tuc_lq} se úbytek vozidel modeluje podle rovnice \ref{eq:tuc_u}, kde je uvažován tok vozidel křižovatkou za jednotku času jako konstanta $S$, což je saturovaný tok. Tento vztah platí pouze když je příslušný pruh naplněn vozidly do té míry, že křižovatkou projede maximální možný počet vozidel. To však neplatí, pokud není pruh dostatečně vytížen, například pokud se zmenší délka fronty v nějaký časový okamžik na nulu. Pokud je vytížení menší je tok například podle článku \cite{17_fronta} lineárně závislý na součtu fronty $q(t)/T$ a počtu vstupujících vozidel $i(t)$. Zakomponováním těchto vztahů do současného systému bychom mohli dosáhnout zpřesnění řízení. % Pro teoretickou hodnotu toku $S$ tedy dostáváme vztah % \begin{equation}\label{eq:teor_tok} % S_{teor}(q(t) + i(t)) = \left\{ % \begin{array}{lr} % \frac{q(t)}{T} + i(t) & \frac{q(t)}{T} + i(t) <= S_{max} \\ % S_{max} & \frac{q(t)}{T} + i(t) > S_{max} % \end{array} % \right. \;. % \end{equation} % Tento vztah vyjadřuje to, že pokud je fronta plus přírůstrek vozidel ve vzorkovací periodě % $(q(t), i(t)T)$ menší než maximální počet vozidel, který je křižovatka za periodu $T$ schopna % propustit $(T S_{max})$, projedou všechna vozidla. Abychom se vyhnuli podmínce podle $S_{max}$, % aproximuje se tento vztah funkcí % \begin{equation}\label{eq:exp_tok} % S_{exp}(q(t), i(t)) = S_{max} \left(1 - e^{- \frac{1}{S_{max}} \left( \frac{q(t)}{T} + i(t) \right) } \right) \;, % \end{equation} % která splňuje podmínku % \begin{equation} % \frac{ dS_{exp} }{d(q/T+i)}(0,0) = 1 \;, % \end{equation} % tedy při malé frontě a hustotě provozu % je přírůstek toku roven $q/T+i$, a podmínku % \begin{equation} % \lim_{q/T+i\to\infty} S_{exp} = S_{max} \;, % \end{equation} % tedy při velké frontě a hustotě provozu % se tok blíží konstantě $S_{max}$. Pro malý časový interval můžeme tuto funkci dále zjednodušit na lineární vztah % \begin{equation}\label{eq:lin_tok} % S(q(t)) = \sigma(q(t)/T + i_0) \;, % \end{equation} % kde je $i_0 = i(0)$ a % \begin{equation} % \sigma = \frac{ dS_{exp} }{d(q/T+i)}(q(0),i(0)) \;. % \end{equation} \subsection{Odhdad odbočovacích poměrů} V ninější verzi se pracuje s konstantními odbočovacími poměry, které byly naměřeny v reálné siutaci a zadávají se pomocí konfiguračního souboru. Pro standartní simulace je tento způsob dostačující, do budoucna by však mohlo přinést zlepšení tyto koeficienty odhadovat v průběhu simulace.\\ Vhodnou metodou k odhadu odbočovacích poměrů by mohl být například Kalmanův filtr, nebo jiná metoda používající bayesovské učení popsané v kapitole \ref{sec:bayes}, kde by se nyní používaná konstantní hodnota zavedla jako apriorní pravděpodobnost. % \subsubsection{Přechodové vztahy s proměnným tokem} % Pro vyjádření přechodových vzthů použijeme lineární odel toku a rovnice \ref{eq:my_trans_02} % přejde na tvar % \begin{equation} % q_j(t+1) = q_j(t) + T \left( i_{j,0}(t) + \sum_{k \in I_j} \alpha_{k,j} S_k(q_k(t)) g_k^N \left( 1 - LC(t)^{-1} \right) - S_j(q_j(t)) g_j^N \left( 1 - LC(t)^{-1} \right) \right) % \end{equation} % , a po dosazení \ref{eq:lin_tok} dostaneme % \begin{equation} % q_j(t+1) = q_j(t) + T \left( \begin{array}{c} % i_{j,0}(t) + \\ % + \sum_{k \in I_j} \alpha_{k,j} \delta_k(q_k(t) T^{-1} + i_{0,k}) g_k^N \left( 1 - LC(t)^{-1} \right) - \\ % - \delta_j(q_j(t) T^{-1} + i_{0,j}) g_j^N \left( 1 - LC(t)^{-1} \right) % \end{array} % \right) % \end{equation} % % \begin{equation}\label{eq:my_trans_mod_tok_03} % q_j(t+1) = q_j(t) + T \left( \begin{array}{c} % i_{j,0}(t) + \\ % + \sum_{k \in I_j} \alpha_{k,j} \delta_k g_k^N T^{-1} q_k(t) - \delta_j g_j^N T^{-1} q_j(t) + \\ % + \sum_{k \in I_j} \alpha_{k,j} \delta_k i_{0,k} g_k^N - \delta_j i_{0,j} g_j^N - \\ % - \sum_{k \in I_j} \alpha_{k,j} \delta_k g_k^N L T^{-1} q_k(t) C(t)^{-1} + \delta_j g_j^N L T^{-1} q_j(t) C(t)^{-1} - \\ % - \sum_{k \in I_j} \alpha_{k,j} \delta_k i_{0,k} g_k^N L C(t)^{-1} + \delta_j i_{0,j} g_j^N L C(t)^{-1} % \end{array} % \right) % \end{equation}