1 | |
---|
2 | |
---|
3 | % Kvadratické kritérium ve tvaru |
---|
4 | % \begin{equation}\label{eq:J} |
---|
5 | % J = \sum_{t=0}^h x(t)^T Q x(t) + u(t)^T R u(t) \;, |
---|
6 | % \end{equation} |
---|
7 | % kde $Q$ a $R$ jsou diagonální pozitivně definitní matice vah, |
---|
8 | % rozepíšeme pomocí vztahu \ref{eq:prechod_mat_po_subs} |
---|
9 | % a budeme minimalizovat pro jednotlivá $t$ podle $u(t)$. |
---|
10 | % Proměnná $u(h)$ se v kritériu vyskytuje pouze ve členu |
---|
11 | % \begin{equation} |
---|
12 | % u(h)^T Ru(h) |
---|
13 | % \end{equation} |
---|
14 | % a tedy musí být $u(h) = 0$. $u(h - 1)$ se vyskytuje ve členech |
---|
15 | % \begin{equation} |
---|
16 | % u(h - 1)^T Ru(h - 1) + (x(h - 1)^T A^T +u(h - 1)^T B^T ) Q ( A x(h - 1) + B u(h - 1) + I_0) \;, |
---|
17 | % \end{equation} |
---|
18 | % což lze pomocí složených vektorů a matic přepsat do tvaru |
---|
19 | % \begin{equation} \label{eq:J_sloz} |
---|
20 | % (u(h-1)^T, x(h - 1)^T ) |
---|
21 | % \left( \begin{array}{cc} |
---|
22 | % B^T \sqrt{Q}^T & \sqrt{R}^T \\ |
---|
23 | % A^T \sqrt{Q}^T & 0 |
---|
24 | % \end{array} |
---|
25 | % \right) |
---|
26 | % \left( \begin{array}{cc} |
---|
27 | % \sqrt{Q} B & \sqrt{Q} A \\ |
---|
28 | % \sqrt{R} & 0 |
---|
29 | % \end{array} |
---|
30 | % \right) |
---|
31 | % \left( \begin{array}{c} |
---|
32 | % u(h-1) \\ |
---|
33 | % x(h - 1) |
---|
34 | % \end{array} |
---|
35 | % \right) \;, |
---|
36 | % \end{equation} |
---|
37 | % kde symbolem $\sqrt{Q}$ myslíme matici, pro níž platí $\sqrt{Q}^T \sqrt{Q} = Q$. |
---|
38 | % Matice $Q$ a $R$ jsou pozitivně definitní diagonální matice, takže $\sqrt{Q}$ bude také |
---|
39 | % pozitivně definitní diagonální a její diagonální prvky budou rovny odmocnině |
---|
40 | % příslušných prvků původní matice $Q$. |
---|
41 | % Složenou matici |
---|
42 | % \begin{equation} |
---|
43 | % M_0 = \left( \begin{array}{cc} |
---|
44 | % \sqrt{Q} B & \sqrt{Q} A \\ |
---|
45 | % \sqrt{R} & 0 |
---|
46 | % \end{array} |
---|
47 | % \right) |
---|
48 | % \end{equation} |
---|
49 | % můžeme pomocí QR dekompozice rozložit na součin |
---|
50 | % |
---|
51 | % \begin{equation} |
---|
52 | % M_0 = M_R M_Q , |
---|
53 | % \end{equation} |
---|
54 | % kde $M_Q$ je horní trojůhelníková matice a $M_R$ je matice ortonormální. |
---|
55 | % Pro ortonormální matici $M_R$ platí |
---|
56 | % \begin{equation} |
---|
57 | % M_R^T M_R = I \;, |
---|
58 | % \end{equation} |
---|
59 | % neboť její zloupce jsou vzájemně ortogonální a normované na jednotku. |
---|
60 | % Z toho plyne, že součin matic $M_0^T M_0$ vyskytující se v členu \ref{eq:J_sloz} |
---|
61 | % můžeme pomocí QR rozlkladu převést na tvar |
---|
62 | % \begin{equation} |
---|
63 | % M_0^T M_0 = ( M_R M_Q )^T M_R M_Q = M_Q^T M_R^T M_R M_Q = M_Q^T M_Q \;, |
---|
64 | % \end{equation} |
---|
65 | % kde |
---|
66 | % \begin{equation} |
---|
67 | % M_Q = \left( \begin{array}{cc} |
---|
68 | % L_u & L \\ |
---|
69 | % 0 & L_q |
---|
70 | % \end{array} |
---|
71 | % \right) \;, |
---|
72 | % \end{equation} |
---|
73 | % je horní trojůhelníková matice. |
---|
74 | % Člen \ref{eq:J_sloz} poté přejde na tvar |
---|
75 | % \begin{equation} |
---|
76 | % (\Delta C(h-1)^T, x(h - 1)^T ) |
---|
77 | % \left( \begin{array}{cc} |
---|
78 | % L_q^T & 0 \\ |
---|
79 | % L^T & L_u^T |
---|
80 | % \end{array} |
---|
81 | % \right) |
---|
82 | % \left( \begin{array}{cc} |
---|
83 | % L_u & L \\ |
---|
84 | % 0 & L_q |
---|
85 | % \end{array} |
---|
86 | % \right) |
---|
87 | % \left( \begin{array}{c} |
---|
88 | % u(h-1) \\ |
---|
89 | % x(h - 1) |
---|
90 | % \end{array} |
---|
91 | % \right) \;, |
---|
92 | % \end{equation} |
---|
93 | % který můžeme dále upravit na |
---|
94 | % \begin{equation} |
---|
95 | % ( L_u u(h-1) + L_q x(h-1) )^T ( L_uu(h-1) + L_q x(h-1) ) + x(h-1)^T L_q^T L_q x(h-1) |
---|
96 | % \end{equation}. Pokud tento člen chceme minimalizovat v proměnné $x(h-1)$, musí nutně platit |
---|
97 | % \begin{equation} |
---|
98 | % u(h-1) = - L_u^{-1} L x(h-1) |
---|
99 | % \end{equation}. Zbývající nenulová část $x(h-1)^T L_q^T L_q x(h-1) $ lze přepsat pomocí rovnice \ref{eq:prechod} do tvaru |
---|
100 | % \begin{equation} |
---|
101 | % x(h-1)^T L_q^T L_q x(h-1) = ( A x(h-2) + B u(h-2) )^T L_q^T L_q ( A x(h-2) + B u(h-2) ) \;, |
---|
102 | % \end{equation} |
---|
103 | % kde se vyskytuje $u(t)$ pouze pro $t = h-2$. |
---|
104 | % Při minimalizaci podle $u(h-2)$ musíme zahrnout i tuto část, člen ve složeném maticovém zápisu |
---|
105 | % tudíž nabyde tvaru |
---|
106 | % \begin{equation} |
---|
107 | % (u(h-2)^T, x(h-2)^T ) |
---|
108 | % \left( \begin{array}{ccc} |
---|
109 | % B^T \sqrt{Q}^T & \sqrt{R}^T & L_x A \\ |
---|
110 | % A^T \sqrt{Q}^T & 0 & L_x B |
---|
111 | % \end{array} |
---|
112 | % \right) |
---|
113 | % \left( \begin{array}{cc} |
---|
114 | % \sqrt{Q} B & \sqrt{Q} A \\ |
---|
115 | % \sqrt{R} & 0 \\ |
---|
116 | % L_x A & L_x B |
---|
117 | % \end{array} |
---|
118 | % \right) |
---|
119 | % \left( \begin{array}{c} |
---|
120 | % u(h-2) \\ |
---|
121 | % x(h-2) |
---|
122 | % \end{array} |
---|
123 | % \right) \;. |
---|
124 | % \end{equation} |
---|
125 | % Matici |
---|
126 | % \begin{equation} |
---|
127 | % M = \left( \begin{array}{cc} |
---|
128 | % \sqrt{Q} B & \sqrt{Q} A \\ |
---|
129 | % \sqrt{R} & 0 \\ |
---|
130 | % L_x A & L_x B |
---|
131 | % \end{array} |
---|
132 | % \right) = \left( \begin{array}{c} |
---|
133 | % M_0 \\ |
---|
134 | % L_x A \; L_x B |
---|
135 | % \end{array} |
---|
136 | % \right) |
---|
137 | % \end{equation} |
---|
138 | % opět převedeme QR dekompozicí do horního trojůhelníkového tvaru a dostaneme vztah pro $u(h-2)$. |
---|
139 | % Tento postup se analogicky aplikuje na každé $u(t)$. Matice $M_0$ je stále stjná, $L_x$ použijeme z předchozího kroku minimalizace. |
---|
140 | |
---|
141 | \subsubsection{Implementace minimalizace} |
---|
142 | |
---|
143 | Minimaizace kvadratického kritéria je v simulaci prováděna metoduo \texttt{mat L( const int horizont )} ve třídě |
---|
144 | \texttt{ QuadraticMinimalizator }, které se jako parametry konstruktoru předávají matice \texttt{A}, \texttt{B}, \texttt{L} a \texttt{Q}. |
---|
145 | Pro numerické výpočty je použite knihovna IT++, která umožňuje jednoduché operace s maticemi a vektory syntakticky podobně jako v jazyku |
---|
146 | MATLAB. Jsou zde také implementovány jednoduché algoritmy, jako například pro naše účely potřebný QR rozklad. |
---|
147 | Níže je vložen zdrojový kód metody pro minimalizaci kritéria a získání hodnot řídících parametrů. Proměnné jsou v kódu značeny |
---|
148 | stejně jako v textu výše. Ty, které jsou v kódu použity navíc, jsou popsány v komentářích. |
---|
149 | |
---|
150 | \begin{lstlisting} |
---|
151 | mat L( const int horizont ) { |
---|
152 | int xdim = A.cols(); // Dimenze vektoru x |
---|
153 | int udim = B.cols(); // Dimenze vektoru u |
---|
154 | mat sqQ = sqrt(Q); // Odmocninove matice |
---|
155 | mat sqR = sqrt(R); |
---|
156 | mat M0, M; |
---|
157 | mat qrQ; |
---|
158 | mat L, Ls, Lx, Lu; |
---|
159 | // sestaveni matice M0 |
---|
160 | M0 = concat_vertical( |
---|
161 | concat_horizontal( sqQ * B, sqQ * A ), |
---|
162 | concat_horizontal( sqR, zeros( udim, xdim ) ) |
---|
163 | ); |
---|
164 | M = M0; |
---|
165 | // hlavni cyklus |
---|
166 | for (int h = horizont; h >= 0; h --) { |
---|
167 | qr(M, L); // QR rozklad matice M |
---|
168 | // rozklad matice L na do slozek |
---|
169 | Lu = L(0, udim-1, 0, udim-1); |
---|
170 | Lx = L(udim, udim+xdim-1, udim, udim+xdim-1); |
---|
171 | Ls = L(0, udim-1, udim, udim+xdim-1); |
---|
172 | // kompozice matice M |
---|
173 | M = concat_vertical( |
---|
174 | M0, |
---|
175 | concat_horizontal(Lx * B, Lx * A ) |
---|
176 | ); |
---|
177 | } |
---|
178 | // navratova hodnota - vysledna matice L : u(t+1) = Lx(t) |
---|
179 | return - inv(Lu) * Ls; |
---|
180 | } |
---|
181 | \end{lstlisting} |
---|