Changeset 1125 for applications/doprava/texty/Zelena_vlna/vnitrek-kapitola3.tex

Timestamp:

07/02/10 15:56:37 (14 years ago)

Author:

ondrak

Message:

texty...

Files:

• applications/doprava/texty/Zelena_vlna/vnitrek-kapitola3.tex (modified) (6 diffs)

applications/doprava/texty/Zelena_vlna/vnitrek-kapitola3.tex

@@ -36 +36 @@
         u(T_i)=
         \begin{cases}
-                n_i &\text{pokud v intervalu } T_i \text{ pouze p�d� vozidla}  \\
-                -|T_i|\cdot c_o &\text{pokud v intervalu } T_i \text{ pouze odj�� vozidla}  \\
-                n_i-|T_i|\cdot c_o &\text{pokud v intervalu } T_i \text{ p�d� i odj�� vozidla} 
+                n_i                                                             &\text{pokud v intervalu } T_i \text{ pouze p�d� vozidla}  \\
+                -|T_i|\cdot c_o                 &\text{pokud v intervalu } T_i \text{ pouze odj�� vozidla}  \\
+                n_i-|T_i|\cdot c_o      &\text{pokud v intervalu } T_i \text{ p�d� i odj�� vozidla} 
         \end{cases}
         \;.
@@ -44 +44 @@
 \end{equation}
 
-$Q_K$ zna�kone� d�a fronty, $Q_V$ je virtu��ronta z rovnice (\ref{eq:qv}), $k$ je po� interval�r�i vjezdy a v��. $|T_i|$ je d�a intervalu $T_i$, $n_i$ po� vozidel, kter��ou v intervalu $T_i$ a $c_o$ je konstanta -- po� vozidel, kter�a sekundu opust��atku.
+$Q_K$ zna�kone�u d�u fronty, $Q_V$ je virtu��ronta z rovnice (\ref{eq:qv}), $k$ je po� interval�r�i vjezdy a v��. $|T_i|$ je d�a intervalu $T_i$, $n_i$ po� vozidel, kter��ou v intervalu $T_i$ a $c_o$ je empiricky zji�t� konstanta -- po� vozidel, kter�a sekundu opust��atku.
 
 Definice funkce $u(T_i)$ jak je zaps� vztahem (\ref{eq:uti}) nen�pln�Je�t�e nutn�oplnit omezen�\begin{equation}
         |u(T_i)|
         \begin{cases}
-                < Q_K & \text{n�y}\\
-                > Neco  & \text{jindy}
-        \end{cases}
+                \leq Q_i                &\text{pokud v intervalu } T_i \text{ pouze odj�� vozidla}  \\
+                \geq n_i        &\text{pokud v intervalu } T_i \text{ p�d� i odj�� vozidla} 
+        \end{cases}\,,
         \label{eq:uti-omez}
 \end{equation}
+kde $Q_i$ je d�a fronty na za�ku intervalu $T_i$.
 
-(! v�eden�e ne� !)
+Tyto podm�y zar���e pokud z j�n� pruhu jen odj�� vozidla, nem�ich odjet v� ne� jich ��a za�ku ve front� �e pokud vozidla z�ve�ij�� a odj��, projede jich bez zastaven�axim��olik, kolik doraz�d souseda.
 
-Pokud vyjde $Q_K$ z�rn�zna�(odhadovan�et aut, kter�ohou k�atkou projet bez zastaven� toto �lo se tedy ode� od hodnocen�an��atky (a t�tedy toto hodnocen�v�
+Pokud vyjde $Q_K$ z�rn�p�avuje (odhadovan�et aut, kter�ohou k�atkou projet bez zastaven� tato hodnota se tedy ode� od hodnocen�an��atky (a t�se tedy hodnocen�v�
 
-P�motn�vyjedn�n�ak maj�genti dv�ole, jeden z nich je ozna� jako \emph{pasivn� zat�o druh�hraje tedy roli aktivn�. Pasivn�gent m�evn�astaven�et a jen reaguje na pokyny aktivn�. Pokyny jsou bu��st o o��n�asy p�d�o n�h na zm� offsetu. Na prvn� nich agent v�dy reaguje zasl�m po�adovan�aj�druh�ak zva�uje, jestli by zm� v celkov�sou� p�la zlep�en�texttt{ratingu}. Z tohoto popisu u� pak vypl�le aktivn� agenta. Ten stejn�racuje se ��stmi o �y p�d�v�ale aktivn�� sv�fset a pokou��e vyjednat zm� u soused�
-Vyjedn�c�yklus pak prob� v n�lika kroc�. Nejprve si v�ichni agenti vy��j���n��dy vozidel na z�ad�ffset�taven�minul�cyklu. Na z�ad��to o��n�ak aktivn�genti spo�aj�texttt{rating} sv� nastaven�ffsetu a pokus�e zjistit, jestli by n�k�m� jejich offsetu nevedla k zlep�en�texttt{ratingu}. Hled� nejlep�� offsetu prob� ve t�kroc�. Nejprve se porovn�ktu��ffset, offset zv�o 8 sekund a offset sn�n�sekund. Vybere se nejlep��e t��nost� pokra�e se s n�tejn�sobem, jen uva�ovan�m� je $\pm$ 4 sekundy. V posledn�kroku je pak zm� $\pm$ 2 sekundy.
+P�motn�vyjedn�n�ak maj�genti dv�ole, jeden z nich je ozna� jako \emph{pasivn� zat�o druh� pozici aktivn�. Pasivn�gent m�evn�astaven�et a jen reaguje na pokyny aktivn�. Pokyny jsou bu��st o o��n�asy p�d�o n�h na zm� offsetu. Na prvn� nich agent v�dy odpov� zasl�m po�adovan�aj�druh� pak zva�uje, jestli by zm� v celkov�sou� p�la zlep�en�texttt{ratingu}. Z tohoto popisu u� pak vypl�le aktivn� agenta. Ten stejn�racuje se ��stmi o �y p�d�v�ale aktivn�� sv�fset a pokou��e vyjednat zm� u soused�
+Vyjedn�c�yklus pak prob� v n�lika kroc�. Nejprve si v�ichni agenti vy��j���n��dy vozidel na z�ad�ffset�taven�minul�cyklu. S p�dnut�k t�o o��n�pak aktivn�genti spo�aj�texttt{rating} sv� nastaven�ffsetu a pokus�e zjistit, jestli by n�k�m� jejich offsetu nevedla k zlep�en�odnocen�Hled� nejlep�� offsetu prob� ve t�kroc�. Nejprve se porovn�ktu��ffset, offset zv�o 8 sekund a offset sn�n�sekund. Vybere se nejlep��e t��nost� pokra�e se s n�stejn�sobem, jen uva�ovan�m� je $\pm$ 4 sekundy. V posledn�kroku je pak otestov�posun o $\pm$ 2 sekundy.
 
-Kdy� v�ichni aktivn�genti naleznou sv�ejlep��ffsety, roze�le se v�em agent�r� o nalezen�tabiln� stavu, kter�bsahuje nov�odnoty o��n��zd�idel. Nyn�genti vyzkou��jestli by k dal�� zlep�en�evedla zm� offsetu u n�er� ze soused�ejn�sobem jako p�ed� vlastn� nejlep�� offsetu zkus�dhadnout zm� \texttt{ratingu} p�sunu sousedova offsetu o $\pm$ 4, 2 a 1 sekundu. Pokud m�ejlep��texttt{rating} nenulov�m�, za�le se sousedovi ��st o tuto zm� spolu se zm�u \texttt{ratingu}, kter��la.
+Kdy� aktivn�genti naleznou sv�ejlep��ffsety, roze�le se v�em agent�r� o nalezen�tabiln� stavu, kter�bsahuje nov�odnoty o��n��zd�idel. Nyn�ktivn�genti vyzkou��jestli by k dal�� zlep�en�evedla zm� offsetu u n�er� z jejich soused�ejn�sobem jako p�ed� vlastn� nejlep�� offsetu zkus�dhadnout zm� \texttt{ratingu} p�sunu sousedova offsetu o $\pm$ 4, 2 a 1 sekundu. Pokud m�ejlep��odnocen�enulov�m�, za�le se sousedovi ��st o tuto zm� spolu se zm�u \texttt{ratingu}, kterou by p�la.
 
-Soused pot�esb� v�echny n�hy a otestuje, kter�vrh�nejv��ou� zm� ratingu u n�samotn� a u navrhovatele a ten potom p� za vlastn�Pokud by v�echny n�hy p�ly z�rnou zm�, jsou zam�uty a ���m� nenast�. V ka�d�p��sou pak rozesl� informace o nov�stabiln�stavu a s nimi op�o��n��dy. 
+Ka�d�vn�gent pot�esb� v�echny n�hy a otestuje, kter�ch m�ejv��ou� zm� ratingu u n�samotn� a zm� u navrhovatele a ten potom p� za vlastn�Pokud by v�echny n�hy p�ly z�rnou zm�, jsou zam�uty a ���m� nenast�. V ka�d�p��sou pak rozesl� informace o nov�stabiln�stavu a s nimi op�o��n��dy. 
 
-T�o ka�d��atka nalezne sv�ne� offset. Probl�nast� p�sl� tohoto offsetu do �e k�atky. Od toho nen�arantov� okam�it�kce, zp�jak�an� offsetu dos�e je jen v jeho re�ii a ne� se tak stane m�rvat i n�lik cykl�toho d� se nalezen�et nepos� hned po nalezen�ale agent v�dy v p� cyklech napo��ptim��ffset, z t�to p� hodnot spo��r�a a� ten se n�edn���i pro zpracov�. T�je tak�n�na reaktivnost agenta a zamez�e p�n�hnan�kc�na chvilkov�m� popt�y, kter�jn�en�o�n�e p�sobit.
+T�o ka�d��atka nalezne sv�ne� offset. Probl�nast� p�sl� tohoto offsetu do �e k�atky. Od toho nen�arantov� okam�it�kce, zp�jak�an� offsetu dos�e je jen v jeho re�ii a ne� se tak stane m�rvat i n�lik cykl�toho d� se vypo�n�et nepos� hned po nalezen�ale agent v�dy v p� cyklech napo��ptim��ffset, z t�to p� hodnot spo��r�a a� ten se n�edn���i pro zpracov�. T�je tak�n�na reaktivnost agenta a zamez�e p�n�hnan�kc�na chvilkov�m� popt�y, kter�jn�en�o�n�e p�sobit.
 
 \section{Pou�it�nihovny}
@@ -82 +83 @@
 vec my_vector(10);
 \end{lstlisting}
-p�� prvn�e zp� pro vektor nealokuje pam� To je pak nutn�d�t funkc�lstinline{setsize()}. N�edn�e pak mo�n�lo�it do vektoru jednotliv�rvky a~to nap�d n�eduj� p�y:
-\begin{lstlisting}
+p�� prvn�e zp� pro vektor nealokuje pam� To je pak nutn�d�t funkc�lstinline{setsize()}. N�edn�e pak mo�n�lo�it do vektoru jednotliv�rvky a~to nap�d jedn�z n�eduj�ch p��begin{lstlisting}
 vec  a = "0 0.7 5 9.3";        // tedy a = [0 0.7 5 9.3]
 ivec b = "0:5";                // tedy b = [0 1 2 3 4 5]
@@ -90 +90 @@
 vec e("1.2,3.4,5.6");          // tedy e = [1.2 3.4 5.6]
 \end{lstlisting}
-Nav�lze i-t� prvku vektoru \texttt{a} p�povat pomoc�lstinline!a(i)! nebo \lstinline[]!a[i]!. �
+Nav�lze i-t� prvku vektoru \texttt{a} p�povat pomoc�lstinline!a(i)! nebo \lstinline[]!a[i]!. 
 
-D� p�en�per�r� s~vektory p�prov�t b��atematick�perace:
+D� p�en�per�r� s~vektory p�prov�t b��atematick�perace, jako jsou:
 \begin{lstlisting}
 a+b     // sou� vektor�5        // p�n��a 5 ke v�em prvk�ktoru
@@ -99 +99 @@
 a~tak podobn�
 
-Pr� s maticemi pak funguje podle stejn�avidel.
+Pr� s maticemi pak funguje podle obdobn�avidel.
 
 (Array)
 
 \subsection{BDM}
-Knihovna \texttt{BDM} (Bayesian Decision Making) se zab�ak n�v napov�, bayesovsk�hodov�m. Ov�em v~t� pr� jsou z~n�ou�ity jen t�\texttt{UI}, \texttt{RV}, \texttt{datalink} a~\texttt{loger}.
+Knihovna \texttt{BDM} (Bayesian Decision Making) se zab�ak n�v napov�, bayesovsk�hodov�m. Ov�em v~t� pr� jsou z~n�ou�ity jen t�\texttt{UI}, \texttt{RV}, \texttt{datalink} a~\texttt{logger}.
 
 T�\texttt{UI} (User Info) slou��ro ukl�n�~�n�ibovoln�ivatelsk�t. Zde se pou�� pro na�n�onfigurace pro simul�r a~pro jednotliv�genty a~d� jako form�pro ukl�n�~pos�n�pr�mezi agenty.
@@ -131 +131 @@
 Program funguje tak, �e na za�ku na� konfigura� soubor. Pokud konfigura� soubor nen�ad� program skon�s~chybou. Po na�n�e spu�t�simul�r Aimsun s~parametry zapsan� skupin�texttt{system}. Jde p���o~intenzitu provozu na vstupech do dopravn�� a~d�u simulace.
 
-N�edn�e vytvo�pole ukazatel�agenty \texttt{Ags}. 
+N�edn�e dle konfigurace vytvo�pole ukazatel�agenty \texttt{Ags}. P�nstrukci jednotliv�ent�vol� jejich funkce \texttt{from_setting()} na�aj� konkr��arametry ka�d� agenta.  
 
+Pot�e vytv� instance t�\texttt{logger} a jej�rov�n� agenty. V tu chv� se pou�t� funkce \texttt{ds_register()} umo��c�ktualizaci datalink�
+(...)
+
+Pak ji� n�eduje �dn�or cyklus. Na jeho za�ku se zap� � do logu. Pot�sou p�na aktu��ata ze simul�ru a p�a agent� zpracov� funkc�texttt{adapt()}. Pokra�e se vyjedn�c�cyklem. 
+
+Vyjedn�c�yklus se zab�sluhou fronty zpr� Nejprve frontu prohled�rontu zpr�a p��n�nt�d�im ur��pr� zavol�m funkce \texttt{recieve()}. V p���e nemo�nosti doru� ozn� varov�, ale pokra�e d�v pr�. Nakonec v�ichni agenti maj�o�nost n�k�pr� do fronty p� -- k tomuto � existuje funkce \texttt{broadcast()}.
 
 %\lstset{language=[Visual]C++,showstringspaces=false,numbers=left, numberstyle=\tiny, numbersep=5pt, tabsize=2}