| 2 | | \input{07-real} |
| | 2 | Ov�n�hov� navr�en� �� algoritmu bylo provedeno na dvou sc�� Oba simuluj�obu 24 hodin (od p�i do p�i), p�� prvn� nich p�avuje konstantn��dy na v�ech ramenech po cel� druh�zachycuje re��oz zaznamenan�ktory dne 12. prosince 2007. Pro ka�d�c��lo provedeno porovn� n�lika dopravn� veli� v p���n�en pevn�gn�� pl� (tento stav je ozna��jako \emph{reference}) a p�zen�omoc�gent�e�stavuj�evn�n��pl�m offsety algoritmem navr�en�apitole \ref{sec:navrh} (co� je d� ozna�� jako \emph{agenti}). |
| | 3 | |
| | 4 | \section{Konstantn�jezdy} |
| | 5 | Sc��onstantn� vjezdy do oblasti nevykazuje z glob�� zlep�en� ���e sledovan�li� zlep�en�jak ukazuje tabulka \ref{tab:c01glob} a to ani v parametrech, kter�y m�algoritmus nejv� optimalizovat, v po� zastaven� pr��ob�astaven�VGS API bohu�el neposkytuje glob���ln�daje pro jednotliv��atky, je tedy nutn�polehnout se pouze na grafy. Obr�k v�ak \ref{fig:c01rnumstop495}, �e na k�atce �vnick�~Na Radosti nast� zlep�en� po� zastaven�ozidel. |
| | 6 | |
| | 7 | \begin{figure}[t]% |
| | 8 | \centering |
| | 9 | \includegraphics[width=\columnwidth]{c01rnumstops495}% |
| | 10 | \caption{Relativn�m� po� zastaven�a k�atce 5.495. Graf zobrazuje relativn�elikost rozd� oproti referen�mu syst�}% |
| | 11 | \label{fig:c01rnumstop495}% |
| | 12 | \end{figure} |
| | 13 | |
| | 14 | Podrobn� to lze vid�na �lech z jednotliv�zdn� pruh�er�i� k dispozici jsou. Konkr��a j�n� pruz� vedouc� od sousedn��n��atky, pro kter�e prim��rov�na optimalizace, je zlep�en��n�Nap�d pro pruh odbo�� vlevo je pr��oba j�y p�zen�genty o $13~\%$ ni���N�er�arametr�zuj�abulky \ref{tab:c06sect} a \ref{tab:c05sect}. |
| | 15 | |
| | 16 | \begin{table}% |
| | 17 | \centering |
| | 18 | \input{tab/const01-globaltable} |
| | 19 | \caption{Rozd�v m�n�rametrech v cel�imulovan�blasti p�nstatn� vjezdech.} |
| | 20 | \label{tab:c01glob} |
| | 21 | \end{table} |
| | 22 | |
| | 23 | \begin{table}% |
| | 24 | \centering |
| | 25 | \input{tab/const01-sectiontable-06} |
| | 26 | \caption{Rozd�v n�er�rametrech na ji�n�p�du do k�atky 495, pruh pro odbo��levo.} |
| | 27 | \label{tab:c06sect} |
| | 28 | \end{table} |
| | 29 | |
| | 30 | \begin{table}% |
| | 31 | \centering |
| | 32 | \input{tab/const01-sectiontable-05} |
| | 33 | \caption{Rozd�v n�er�rametrech na ji�n�p�du do k�atky 495, pruh pro odbo��pravo.} |
| | 34 | \label{tab:c05sect} |
| | 35 | \end{table} |
| | 36 | |
| | 37 | Bohu�el u druh��atky ji� toto zlep�en�enast� a to ani ve sm� od prvn� |
| | 38 | |
| | 39 | Dal��rafy a tabulky porovn�j� referen� syst�s distribuovan��n�se nach�j� p�e \ref{app:const01}. |
| | 40 | |
| | 41 | \section{Re��oz} |
| | 42 | Ani p�mulaci se skute�mi vjezdy nen��hledu na glob��tatistiky v tabulce \ref{tab:rglob} znateln���lep�en�P�hledu na jednotliv��atky je ale op�vid�znateln�n�n�o� zastaven� k�atce 495, jak zobrazuje graf na obr�u \ref{fig:rrnumstop495}. Bohu�el toto s sebou znovu nese i zhor�en�ohoto parametru na k�atce 601. P���kolem 17. hodiny zde nast� v� n�st d�k front, kter�bou nese zv�po� zastaven�ozidel. Fronta nejsp� dosahuje takov��y, �e ji nen�o�n�ypr�nit b�m jednoho cyklu a proto algoritmus, kter�po�� nastaven�ffset�o�� hodnocen� z�slosti na po� aut, kter�rojedou po vypr�n� fronty, nen�chopen vybrat optim��ffset. |
| | 43 | |
| | 44 | \begin{table}% |
| | 45 | \centering |
| | 46 | \input{tab/real-globaltable} |
| | 47 | \caption{Rozd�v m�n�rametrech v cel�imulovan�blasti p���ezdech.} |
| | 48 | \label{tab:rglob} |
| | 49 | \end{table} |
| | 50 | |
| | 51 | \begin{figure}[t]% |
| | 52 | \centering |
| | 53 | \includegraphics[width=\columnwidth]{rrnumstops495}% |
| | 54 | \caption{Relativn�m� po� zastaven�a k�atce 5.495. Graf zobrazuje relativn�elikost rozd� oproti referen�mu syst�}% |
| | 55 | \label{fig:rrnumstop495}% |
| | 56 | \end{figure} |
| | 57 | |
| | 58 | Dal��rafy a tabulky k tomuto sc��e nal� v p�e \ref{app:real}. |
| | 59 | |
| | 60 | \section{Zhodnocen� |
| | 61 | V sou�n�e verzi se implementace navr�en� algoritmu neuk�la jako ���ej� lep��r� vozidel celou oblast�P� byl zaznamen�alespo�l��h na jedn� k�atek, kter� nazna�at jist�nci�t� metody ��rovozu. |
| | 62 | |
| | 63 | P�m probl� je pravd�dobn�ep�venost algoritmu na p� velkou hustotu provozu, p�er�e tvo�ouh�ronty. Dokud je provoz na n��adin�, udr�uje se po� zastaven�od nebo na hranici hodnot, kter�sou v referen�m syst�. Pokud se provoz zv�za�u se tvo�louh�ronty, syst�pravd�dobn�en�chopen ohodnotit jednotliv�astaven�ffsetu (proto�e nest� vypr�nit fronty) a proto ani nem�aj�optim��ffset. ��en�by mohlo b���n�odnot� funkce tak, aby v takov�p��och�lo alespo�postupn� zkracov� fronty, je-li to v danou chv� mo�n� |
| | 64 | |
| | 65 | Dal��estou ke zlep�en�y mohlo b�tran� n�er�ednodu�en�kter�sou v sou�n�modelu pou�ita. Jde p���o p�v� o hustot� provozu. Ty jsou nyn�alo�eny jen jen po� vozidel v jednom (posledn� cyklu a neobsahuj�nformace o pr� hustoty v �e. D�e p�kl�t, �e t�v p��xistence n�k�ronty pojede po rozsv�n�elen�� vozidel v mal��mn�d�nostech a po vypr�n� fronty pak provoz pro�. Tak�y se dala zlep�it pr� s � z detektor� nyn�ejsou nijak filtrov� pro odstran� �umu a nep�st� |
| | 66 | |
| | 67 | Dal��m�v�by tak�ohlo b�lementov� n�k� algoritmu pro modelov� a odhadov� d�k front jen na z�ad�daj�etektor�Otev� ot�ou prozat�z��hov� algoritmu p�delov� v��blasti. P���bude nutn�rozkoumat vhodn�ozd�n�gent�pasivn� aktivn�Je mo�n��e toto rozd�n�e uk� jako naprosto nevhodn� nutn�yto role dynamicky p�at, nap�d dle �achovnicov� syst�, nebo postupn�en�aktivn� agent�cel��n��. |
