Show
Ignore:
Timestamp:
07/19/10 23:37:55 (14 years ago)
Author:
ondrak
Message:

texty/Zelena_vlna: upraven začátek třetí kapitoly, čtvrtá kapitola a přílohy

Files:
1 modified

Legend:

Unmodified
Added
Removed
  • applications/doprava/texty/Zelena_vlna/vnitrek-kapitola1.tex

    r1140 r1143  
    11\chapter{Popis situace} 
    22\fancyhead[L]{\nouppercase{\rightmark}}  
    3 Aby bylo mo�n��vat se simulaci ��v�ln�ignalizace, je nutn�ezn�t se s fungov�m k�atek, jejich ��e zp�m, jak�b� ovl�n�ignaliza�ch za��D� pak bude p�avena mo�nost jak pomoc�ikrosimul�ru Aimsun modelovat na po�a�dopravu ve skute� oblasti. 
     3Aby bylo mo�n��vat se simulaci ��v�ln�ignalizace, je nejprve nutn�ezn�t se obecn� fungov�m k�atek, jejich ��e zp�m, jak�b� ovl�n�ignaliza�ch za��D� bude p�avena mo�nost jak lze na po�a�pomoc�ikrosimul�ru Aimsun modelovat dopravu ve skute� oblasti. 
    44\section{Konstrukce a~���atky} 
    55 
    6 K�atka ��v�ln�naliza�m za��se skl� z~n�lika prvk�dle samotn�mafor�v~jej�l�osti p�en � sv�ln�ignalizace, kter�tar�~ovl�n�ignaliza�ch prvk��i pak m��pojeno n�lik detektor�skytuj�ch mu informace o~aktu��opravn�ituaci. 
     6K�atka ��v�ln�naliza�m za��se skl� z~n�lika prvk�dle samotn�mafor�v~jej�l�osti um��� sv�ln�ignalizace, kter�tar�~ovl�n�ignaliza�ch prvk��i pak m��pojeno n�lik detektor�skytuj�ch mu informace o~aktu��opravn�ituaci. 
    77 
    8 Detektory se d� do t�tegori�odle jejich um�� na detektory v�, prodlu�ovac� strategick�V� jsou um�� na stop �e, prodlu�ovac�e ur��zd�nosti p��v z�slosti na rychlosti vozidel v dan�m��a~strategick�a v� z n�zdn� k�atek, �v p��zolovan�i�ovatek na vzd�n�� m�ech, b��lespo�0 metr�d stop �ou. Ne v�dy mus��v�ech ramenech k�atky instalov� v�echny typy detektor� 
    9 Technicky je nej�t����detektoru induk� smy� um�� ve vozovce. Detektor pracuje na principu zm� induktance c�y, kter�e zji��uje m�n�zm� vlastn�rekvence oscila�ho obvodu, zp�nou p�nost�agneticky vodiv��y v~jej�okol�P���na d�ic� se n�y vyu�� um�� dvou smy� bl�o sebe, d� kter� z�at i~podrobn��nformace o~rychlosti, druhu vozidla a~dal��daje. Smy�v�etektory jsou l� ov�n�st�m pro m�n�opravn� veli�. Mezi jejich v�pat�zk�o�ac�ena oproti ostatn�technologi� jejich neovlivn�st po��(p���odolnost v�tav�n�ou viditelnost�jako mlha nebo hust�) a~nejlep���st s�an�t ze v�ech b��u��n�chnologi�cite{handbookI}. 
     8Detektory se d� do t�tegori�odle jejich um�� a to na detektory v�, prodlu�ovac� strategick�V� jsou um�� na stop �e, prodlu�ovac� ur��zd�nosti p��v z�slosti na rychlosti vozidel v dan�m��a~strategick�a dal�� vhodn�stech, nap�d v p��zolovan�i�ovatek b��lespo�0 metr�d stop �ou. Ne v�dy mus��v�ech ramenech k�atky instalov� v�echny typy detektor� 
     9Technicky je nej�t����detektoru induk� smy� um�� ve vozovce. Detektor pracuje na principu zm� induktance c�y, kter�e zji��uje m�n�zm� vlastn�rekvence oscila�ho obvodu, zp�n��nost�agneticky vodiv��y v~jej�okol�P���na d�ic� se n�y vyu�� um�� dvou smy� bl�o sebe, d� kter� z�at i~podrobn��nformace jako je rychlost, druh vozidla apod.  
    1010 
    11 Probl�m smy�v�tektor�n��st instalace a~�y, kter�i vy�aduj�pravu vozovky a~proto i~jej�o�n�ylou��~provozu. Kv�m�� detektory trp�echanick��n� kter��p�t a� selh� a~nutnost opravy �v�  
     11Smy�v�etektory jsou l� ov�n�st�m pro m�n�opravn� veli�. Mezi jejich p�sti ve srovn� s ostatn� technologiemi pat�zk�o�ac�ena, jejich neovlivn�st po��(p���odolnost v�tav�n�ou viditelnost�ako jsou mlha nebo hust�) a~nejlep���st s�an�t ze v�ech b��u��n�chnologi�cite{handbookI}. Probl�m smy�v�tektor�n��st instalace a~�y, kter�i vy�aduj�pravu vozovky a~proto i~jej�o�n�ylou��~provozu. Kv�v� um�� detektory trp�echanick��n� kter��p�t a� selh� a~nutnost opravy �v�  
    1212 
    13 Se smy�v�tektory se poj� jist�ep�st nam�n�aj� pramen�~n�lika zdroj�dn�z~nich je doba odezvy detektoru na p�d a~odjezd vozidla ze sledovan� prostoru. Pokud se li��vznik�ep�st v~hl�n�ob�bsazenosti. D� ka�d�ktor po odjezdu vozidla pot�e jist�na to, aby se navr�l do klidov� stavu a~mohl zaznamenat dal��ozidlo. Pokud se v�ak b�m tohoto �u dostane nad induk� smy� dal��utomobil, nemus��namen�nebo m��a�ov�za sou�t p�oz�. �um m�o v���n�t nap�d interference od n�k� elektronick� za��Tyto pot� komplikuj�imo jin�odelov� d�y front na k�atk�, kter�ude je�t�m�no d�.  
     13P�st � nam�n�y�v�tektory je omezena n�lika faktory. Jedn�z~nich je doba odezvy detektoru na p�d a~odjezd vozidla ze sledovan� prostoru. Pokud se li��vznik�ep�st v~hl�n�ob�bsazenosti. Ka�d�ktor tak�o odjezdu vozidla pot�e jist�na to, aby se navr�l do klidov� stavu a~mohl zaznamenat dal��ozidlo; pokud se b�m tohoto �u dostane nad induk� smy� dal��utomobil, nemus��to zaznamen�nebo m��a�ov�za sou�t p��j�ho vozidla. �um do v��e vn�t tak�nterference od n�k� elektronick� za��Tyto pot� komplikuj�imo jin�odelov� d�y front na k�atk�, kter�ude zm�no d�.  
    1414 
    1515Dal��o�nost�ledov� provozu jsou infra�ven�etektory. Jejich hlavn�ou�t�e kamera, sn�j� sledovan�tor v~infra�ven�blasti. Ve v��obrazu pak pom��nadno rozezn�utomobily i~chodce jako�to zdroje tepeln� z�n� 
    1616 
    17 D� existuj�ap�d video detektory zalo�en�a kamer� sn�j� v~oblasti viditeln� sv�a (videodetektory), mikrovlnn�ebo ultrazvukov�etektory. Tyto v�ak nejsou v~sou�n�ob�~simulovan�blasti instalov�. 
     17Existuj�ak�ideo detektory zalo�en�a kamer� pracuj�ch v~oblasti viditeln� sv�a (videodetektory), mikrovlnn�ebo ultrazvukov�etektory; tyto nejsou v~sou�n�ob�~simulovan�blasti instalov�. 
    1818 
    19 Smy�v�etektory um�� na Zli��oskytuj�va �. Prvn�je po� vozidel, kter��etektor b�m stanoven�oby agregace dat (typicky 60, 90 nebo 120 sekund) projela a~druh� (ud�n� po� vzork�dstupem desetina sekundy), po kter��m periody detekce ve sledovan�blasti vyskytovalo n�k�ozidlo. 
     19Smy�v�etektory um�� na Zli��oskytuj�va �. Prvn�je po� vozidel, kter��etektor b�m stanoven�oby agregace dat (typicky 60, 90 nebo 120 sekund) projely, druh�� (ud�n� po� vzork�dstupem desetina sekundy), po kter��m periody detekce ve sledovan�blasti vyskytovalo n�k�ozidlo. 
    2020 
    21 �zen��atky prob� pomoc�ign�� pl� ulo�en��i nebo dle pokyn�st�. Sign��l� mohou b�n�ebo prom��\emph{Sign��l� se skl� z~n�lika f�, kter�aj�u�evn� (maj�evn�a�ky a jejich d�a je v ka�d�cyklu stejn� p�n�e mohou �te� p�vat (v takov�p��r�p� okam�ik p�du mezi f�mi � podle vyhodnocen�daj�ednotliv�tektor�emph{F�} jsou slo�en�e sign�� skupin. \emph{Sign��kupina} pak zna�skupinu sv�ln�gnaliza�ch za��kter�ozsv�je v dan�� zelenou. Sign��l� maj�evnou a~jednotnou \emph{d�u jednoho cyklu}, kterou ozna�eme $T_{\mathrm{c}}$. V~p�tn�blasti je to konkr��0 sekund. Posledn�d�t�mem je \emph{offset}. Ten �o~kolik sekund je za�ek jednoho cyklu sign�� pl� posunut oproti jist� po�e�mu �u $t_\mathrm{0}$. Offset je kl�v�ametrem pro tvorbu tak zvan�elen�lny -- �patnou volbou offset�n�� pl� u dvou na sebe navazuj�ch k�atek m� zp�t situaci, kdy vozidla naj��o n�eduj� k�atky, na n�pr� padla �ven� 
     21�zen��atky prob� pomoc�ign�� pl� ulo�en��i nebo dle pokyn�st�. Sign��l� mohou b�n�ebo prom��\emph{Sign��l� se skl� z~n�lika f�, kter�aj�u�evn� (maj�evn�a�ky a jejich d�a je v ka�d�cyklu stejn� p�n�e mohou �te� p�vat (v takov�p��r�p� okam�ik p�du mezi f�mi � podle vyhodnocen�daj�ednotliv�tektor�emph{F�} jsou slo�en�e sign�� skupin. \emph{Sign��kupina} pak zna�skupinu sv�ln�gnaliza�ch za��kter�ozsv�je v dan�� zelenou. Sign��l� maj�evnou a~jednotnou \emph{d�u jednoho cyklu}, kterou ozna�eme $T_{\mathrm{c}}$. V~p�tn�blasti je to konkr��0 sekund. Posledn�d�t�mem je \emph{offset}. Ten �o~kolik sekund je posunut za�ek jednoho cyklu sign�� pl� oproti jist� po�e�mu �u $t_\mathrm{0}$. Offset je kl�v�ametrem pro tvorbu tak zvan�elen�lny -- �patnou volbou offset�n�� pl� u dvou na sebe navazuj�ch k�atek m� zp�t situaci, kdy vozidla naj��o n�eduj� k�atky, na n�pr� padla �ven� 
    2222 
    2323V~p��evn�gn�� pl� se p�� signalizovan�ak��� danou tabulkou, kter�r�e, kdy kter�ign��kupina rozsv� zelenou a~jak dlouho m�elen�rvat. V p��rom��gn�� pl� m�� ka�dou skupinu ulo�ena mo�nost prodlou�it interval zelen�~p���e � z~detektor�amuj�al���d�c�ozidla v~dan�sm�. Tabulka pevn� sign�� pl� je na obr�u \ref{fig:fixed-plan}. 
     
    3131 
    3232\section{Oblast Zli�a} 
    33 Ov�n�o�nosti decentralizovan� ��opravn�ignalizace je v~t� pr� provedeno na modelu skute� oblasti: ulici �vnick�~Praze~--~Zli��V~ulici se nach� p�sv�ln�i�ovatek situovan�jedn�inii. Pro zjednodu�en�sou v~t� pr� simulov� jen dv�evern��atky s �eln�a��5.495 a~5.601. Prvn�menovan�e trojramenn��atka ulic �vnick�~Na Radosti, druh�e potom ��nn�~je tvo�napojen�autobusov� termin� na jedn�~obchodn� centra Metropole Zli� na druh�tran�a �vnickou. Cel�blast je na obr�u \ref{fig:zlicin-pohled}, dv�imulovan��atky potom na obr�u \ref{fig:zlicin-detail}. 
     33Ov�n�o�nosti decentralizovan� ��opravn�ignalizace je v~t� pr� provedeno na modelu skute� oblasti: ulici �vnick�~Praze~--~Zli��V~ulici se nach� p�sv�ln�i�ovatek situovan�jedn�inii. Pro zjednodu�en�sou v~t� pr� simulov� jen dv�evern��atky s �eln�a��5.495 a~5.601. Prvn�menovan�e trojramenn��atka ulic �vnick�~Na Radosti, druh�e ��nn�~je tvo�napojen�autobusov� termin� na jedn�tran�~obchodn� centra Metropole Zli� na ulici �vnickou na druh�tran�Cel�blast je na obr�u \ref{fig:zlicin-pohled}, dv�imulovan��atky potom na obr�u \ref{fig:zlicin-detail}. 
    3434 
    3535\begin{figure}% 
     
    6767\subsection{Getram Extensions} 
    6868 
    69 Aimsun m�plika� rozhran�API), kter�mo�� tvorbu roz�i�� modul�van�tram Extensions. Aimsun pomoc�ohoto rozhran�oskytuje v~re���e data ze simulace a~naopak p��ata pro jej�vliv�n�jak je nazna�o na obr�u \ref{fig:extension}. Roz��n�e p� bu�ako DLL knihovny napsan�~C/C++ nebo ve form�kript�ythonu. 
     69Aimsun m�plika� rozhran�API), kter�mo�� tvorbu roz�i�� modul�van�tram Extensions. Aimsun pomoc�ohoto rozhran�oskytuje v~re���e data ze simulace a~naopak p��ata pro jej�vliv�n�jak je nazna�o na obr�u \ref{fig:extension}. Roz��n�e vytv�j�u�ako DLL knihovny napsan�~C/C++ nebo ve form�kript�ythonu. 
    7070 
    7171\begin{figure}% 
     
    8686\end{enumerate} 
    8787 
    88 Pr�komunikace mezi Aimsunem a~roz��n�je vid�na obr�u (\ref{fig:extensiondetail}) 
     88Pr�komunikace mezi Aimsunem a~roz��n�je zn�rn�na obr�u (\ref{fig:extensiondetail}). 
    8989 
    9090\begin{figure}% 
     
    9696 
    9797\section{Emul�r �e ELS3} 
    98 Pro simulace funkc�adi�k�atky se pou�� emul�r ELS3 vyvinut�ou Eltodo dopravn�yst� s.r.o. Ten z~re�� �e obsahuje algoritmus ��Ovl�n�W periferi�modul detektor���sign�� skupin, a~podobn�jsou nahrazeny v�psan�ul�rem Aimsun. 
     98Pro simulace funkc�adi�k�atky se pou�� emul�r ELS3 vyvinut�ou Eltodo dopravn�yst� s.r.o. Ten z~re�� �e obsahuje algoritmus ��Ovl�n�W periferi�modul detektor���sign�� skupin apod.) jsou nahrazeny v�psan�ul�rem Aimsun. 
    9999 
    100100V~INI souboru emul�ru �e jsou ulo�eny parametry dopravn� ��ou�it� v~simulovan�blasti. Dopravn�e�en�e ur�o parametry k�atky (jej�onstrukce, um�� detektor�ze, sign��kupiny, \ldots) a~dopravn� vztahy mezi t�to parametry (sign��l�, dynamick��n�\ldots). N�h dopravn� ��e d�m dopravn� in�en�jeho struktura p�uje r�c t� pr�. 
     
    102102%Parametry k�atky (sign��kupiny, f�, detektory, �) a dopravn�ztahy nad t�to parametry (sign��l�, dynamick��n��) jsou ur�y dopravn��� kter�ytvo�pravn�n�en�eho� struktura p�uje r�c t� pr�. Tyto konfigura� parametry dopravn� ��sou ulo�eny v INI souboru. 
    103103 
    104 ELS3 m�ro komunikaci s~okol�vlastn�PI. V~ka�d�simula�m kroku p��obdr��~Aimsunu stavy sv�tektor� knihovny BDM (kter�de nahrazuje modul dopravn�st� a o n�se bude �ozd�) � pak p��ata pro ovlivn� ��V�m �e je obraz barevn�ombinace sign�� skupin. Ten se zas� do Aimsunu na konci ka�d� simula�ho kroku.  
     104ELS3 m�ro komunikaci s~okol�vlastn�PI. V~ka�d�simula�m kroku p��obdr��~Aimsunu stavy sv�tektor� knihovny BDM (kter�de nahrazuje modul dopravn�st� a o n�bude �ozd�) � p��ata pro ovlivn� ��V�m �e je obraz barevn�ombinace sign�� skupin. Ten se zas� do Aimsunu na konci ka�d� simula�ho kroku.  
    105105 
    106106%Vstupn� v��ata se do �e na�aj��omunika� API. Z prost�AIMSUN � obdr�� ka�d�simula�m kroku obraz stavu v�ech detektor��ovatky. Z modulu dopravn�st� (v na�em p��e to BDM) � p� po uplynut��c�eriody data pro uplatn� nov� ��