- Timestamp:
- 07/19/10 23:37:55 (14 years ago)
- Files:
-
- 1 modified
Legend:
- Unmodified
- Added
- Removed
-
applications/doprava/texty/Zelena_vlna/vnitrek-kapitola2.tex
r1140 r1143 1 1 \chapter{Agentn�yst�} 2 Decentralizovan��n�tav�a principu multiagentn� syst�. Ten spo�� nasazen��lika autonomn� jednotek (agent� dan�blasti, kte� sna��pole� � jist�� o kter��pln�nebo alespo�ste� informace.2 Decentralizovan��n�tav�a principu multiagentn� syst�. Ten spo�� nasazen��lika autonomn� jednotek (agent� dan�blasti, kte� sna��pole� � jist�� o n� maj�pln�ebo alespo�ste� informace. 3 3 \section{Inteligentn�gent} 4 Pokud mluv� o~agentn� syst�ch, je nutn� � si vyjasnit z�adn�ojem agent. Bohu�el neexistuje p� obecn��an�efinice. Pro � t� pr� m� pou��nap�d tu, kterou pou�� Michael Wooldrige v~\cite[kap. 1]{weiss}: �\emph{Agent} je po�a��ram, kter�emph{um�� v~n�k�\emph{prost� a~kter�chopen \emph{autonomn� jedn�} v~tomto prost�za �m dosa�en�r��l�utonomi�e zde mysl�chopnost samostatn� jedn� bez z�hu �v� nebo jin�ogram�to definice se zat�vyh�jmu \emph{inteligentn� tomu se budeme v�vat pozd�.4 Pokud mluv� o~agentn� syst�ch, je nutn�i nejprve vyjasnit z�adn�ojem agent. Bohu�el neexistuje p� obecn��an�efinice. Pro � t� pr� m� pou��nap�d tu, kterou pou�� Michael Wooldrige v~\cite{weiss1}: �\emph{Agent} je po�a��ram, kter�emph{um�� v~n�k�\emph{prost� a~kter�chopen \emph{autonomn� jedn�} v~tomto prost�za �m dosa�en�r��l�utonomi�e zde mysl�chopnost samostatn� jedn� bez z�hu �v� nebo jin�ogram�to definice se zat�vyh�jmu \emph{inteligentn� tomu se budeme v�vat pozd�. 5 5 6 6 Agent z~definice m�edy ur�� �el, kter��e z�at n�er�daje o~sv�okol�omezen�am akc�kter��rov�t a~jist�ritmus, kter�je jakou z~akc�pokud v�n�kou) v~aktu���e za zji�t�ch podm�k prov�. 7 7 8 Komplexnost rozhodovac� procesu z�s�imo jin� ~na prost� To m� klasifikovat z~mnoha pohled�a lze �nelze z�at � informace o~jeho sou�n�stavu, jestli je deterministick�ebo nedeterministick�tedy jestli stejn�kce povede v�dy ke stejn� kone�mu stavu. D� je mo�n�ozli�it mezi statick�ynamick�st� Ve statick�prost�jsou ve�ker�m� stavu d�m pouze agenta, zat�o dynamick�kol�e m� a� agent jedn�ebo ne. Podobn�zd�n�xistuje mnoho, ale toto pro p�avu posta� Nejl� �eln�e samoz� prost� kter�e pln�opsateln�deterministick�~statick�bohu�el ��opravy jep�em p� opa�m.8 Komplexnost rozhodovac� procesu z�s�imo jin�a prost� To m� klasifikovat z~n�lika pohled�p�a lze �nelze z�at � informace o~jeho sou�n�stavu, jestli je deterministick�ebo nedeterministick�zda stejn�kce povede v�dy ke stejn� kone�mu stavu). D� je mo�n�ozli�ovat statick�~dynamick�rost� Ve statick�prost�jsou ve�ker�m� stavu v���m agenta, zat�o dynamick�rost�se m� bez z�e na to, zda agent jedn�ebo ne. Podobn�zd�n�xistuje mnoho, ale toto je pro n�rnost posta��. Nejl� �eln�e prost� kter�e pln�opsateln�deterministick�~statick�- ��opravy je, bohu�el, p�em p� opa�m. 9 9 10 Naprosto typick�kladem jednoduch� agenta um��ho v~prost�je termostat ovl�j� topen�a �m udr�en�t� teploty v~m�nosti. Tento agent m�edno �lo, kter�uje jestli je teplota ni���e� nastaven�o�adovan�a~dv�o�n�kce: zapnut�~vypnut�yt�n�Rozhodovac�roces se pak skl� ze dvou pravidel:10 Typick�kladem jednoduch� agenta um��ho v~prost�je termostat ovl�j� topen�a �m udr�en�t� teploty v~m�nosti. Tento agent m�edno �lo, kter�um�zda je teplota v prost�ni���e� teplota po�adovan�a~prov� dv�o�n�kce: zapnut�~vypnut�yt�n�Rozhodovac�roces se pak skl� ze dvou pravidel: 11 11 %\begin{equation*} 12 12 \begin{align*} … … 16 16 %\end{equation*} 17 17 18 Takto postaven�ram se d�ova�ovat za agenta, ale pravd�dobn�en m�kdo by ho ozna� za agenta inteligentn�. Probl�je u� samotn�efinice inteligence. Proto se omez� na to, �e inteligentn�gent je takov�r��e flexibiln�eagovat. Flexibilita znamen��astnosti: 18 Takto postaven�ram m��a�ov�za agenta, ale pravd�dobn��kdo by ho ozna� za agenta inteligentn�. Definice inteligence je v�ak probl�s p�em do dal�� v�� discipl� (nap�ychologie) 19 a je mimo r�c t� pr�. Proto budeme za inteligentn� agenta pova�ovat takov�, kter��e flexibiln�eagovat. Flexibilita znamen��astnosti: 19 20 \begin{description} 20 \item[reaktivita] -- inteligentn�gent vn� sv�kol�~dle takto z�an�aj�guje na jeho zm� tak, aby splnil sv�astaven��;21 \item[proaktivita] -- inteligentn�gent je schopn�v�t chov� syst� a~na z�ad��to p�v� aktivn�ednat tak, aby splnil sv�astaven��;22 \item[soci��chopnosti] -- inteligentn�genti na sebe mohou vz�mn��t tak, aby splnili sv�astaven��.21 \item[reaktivita] Inteligentn�gent vn� sv�kol�~dle takto z�an�aj�guje na jeho zm� tak, aby splnil sv�astaven��. 22 \item[proaktivita] Inteligentn�gent je schopn�v�t chov� syst� a~na z�ad��to p�v� aktivn�ednat tak, aby splnil sv�astaven��. 23 \item[soci��chopnosti] Inteligentn�genti na sebe mohou vz�mn��t tak, aby splnili sv�astaven��. 23 24 \end{description} 24 25 25 Po�adavky na vysokou reaktivitu a~proaktivitu jdou proti sob� Je t�naj�vyv�n�r mezi ob�. Extr��eaktivn�gent toti� na z�ad�eust� p�an�dm� st� kon��kou akci. Ov�em t�o zp�m se m�ostat do stavu, kdy podm� zp�j�t��am�n�genta na r�c�, kterou nejsou slu�eln�~t�p�m ani jeden z~c� nem��dy uskute�n. Na druhou stranu p� proaktivn�gent se zam� na jeden c�a~kv�omu ignoruje, �e po�e� podm�y, kter�o k~pln� c� dovedly, u� nejsou platn�Naj�proto tu spr�ou m� je obt��loha.26 Po�adavky na vysokou reaktivitu a~proaktivitu jdou proti sob�proto je t�mezi ob� naj�vyv�n�r. Extr��eaktivn�gent toti� na z�ad�eust� p�an�dm� nep�it�on��kou akci. T�o zp�m se ov�em m�ostat do stavu, kdy podn� zp�j�t��am�n�genta na r�c�, kterou nejsou slu�eln�~t�p�m ani jeden z~c� nem��dy uskute�n. Na druhou stranu p� proaktivn�gent se omez�a jeden c�a~kv�omu ignoruje, �e po�e� podm�y, kter�o k~pln� c� dovedly, u� nejsou platn�Naj�spr�ou m� tedy nen�nadn� 26 27 27 28 Mezi soci��chopnosti nepat�n rutinn��informac�kterou dne�n�o�a�prov�j�rakticky neust�, ale p���schopnost vyjedn�t a~spolupracovat p�n� spole�ch nebo individu�� c�. Mezi b��kce tak pat�vrhov� zm�spolu s~p�em, kter�y tato zm� p�la, jejich zva�ov� a~n�edn���odm�ut�i sestaven�rotin�hu vedouc� ke kompromisu. … … 29 30 \section{Komunikace mezi agenty} 30 31 31 Agenti mezi kter�ob� komunikace mus��opn�ast�t v~dialogu aktivn�pasivn�ebo p�n�b�ole. Aby toto bylo mo�n�budeme p�kl�t, �e agenti mohou p�at a~zas�t zpr� jistou komunika� s�.32 Agenti, mezi kter�ob� komunikace mus��opn�ast�t v~dialogu aktivn�pasivn�ebo ob�ole. Aby to bylo mo�n�budeme p�kl�t, �e agenti mohou p�at a~zas�t zpr� jistou komunika� s�. 32 33 33 Michale N. Huhns a~Larry M. Stephens v~\cite [kap. 2]{weiss} uv�j��e zpr� zas�n�genty lze d�t na dva z�adn�ypy: \emph{prohl�n�a~\emph{dotazy}. Ka�d�t by m�b�open p�at informace. Agent zast�j� pasivn�oli v~dialogu je nav�schopen odpov�t na ot�y, to znamen�m�p�ut a~zpracovat dotaz a~odpov�t na n�odes�teli n�k�hl�n� Aktivn�gent je pak takov�r�avuje a~odes� dotazy a~prohl�n���D� tomu aktivn�genti mohou m�jistou formu kontroly nad pasivn�.34 Michale N. Huhns a~Larry M. Stephens v~\cite{weiss2} uv�j��e zpr� zas�n�genty lze d�t na dva z�adn�ypy: \emph{prohl�n�a~\emph{dotazy}. Ka�d�t by m�b�open p�at informace. Agent zast�j� pasivn�oli v~dialogu je nav�schopen odpov�t na ot�y, to znamen�m�p�ut a~zpracovat dotaz a~odpov�t na n�odes�teli n�k�hl�n� Aktivn�gent je pak takov�r�avuje a~odes� dotazy a~prohl�n���D� tomu aktivn�genti mohou m�jistou formu kontroly nad pasivn�. 34 35 35 36 V~p��ovnocenn�ent�nutn�aby v�ichni zvl�li jak aktivn�tak pasivn�oli v~dialogu. 36 37 37 Pro umo�n� komunikace mezi agenty se definuje spole� komunika� protokol. Ten m�� bin��i n-��Bin��mo�� komunikaci v�dy jen mezi dv� agenty, n-��ovoluje jednomu agentovi rozeslat zpr� n�lika p�c�rove�rotokol je ur� datovou strukturou skl�j� se z~p� polo�ek38 Pro umo�n� komunikace mezi agenty se definuje spole� komunika� protokol. Ten m����i n-��Bin��mo�� komunikaci v�dy jen mezi dv� agenty, n-��ovoluje jednomu agentovi rozes�t zpr� n�lika p�c�rove�rotokol je ur� datovou strukturou skl�j� se z~p� polo�ek 38 39 \begin{enumerate} 39 40 \item odes�tel