- Timestamp:
- 07/19/10 23:37:55 (14 years ago)
- Files:
-
- 1 modified
Legend:
- Unmodified
- Added
- Removed
-
applications/doprava/texty/Zelena_vlna/vnitrek-kapitola4.tex
r1140 r1143 1 1 \chapter{V�y simulac� 2 Ov�n�hov� navr�en� �� algoritmu bylo provedeno na dvou sc�� Oba simuluj� obu 24 hodin (od p�i do p�i), p�� prvn� nich p�avuje konstantn��dy na v�ech ramenech po cel� druh�zachycuje re��oz zaznamenan�ktory dne 12. prosince 2007. Pro ka�d�c��lo provedeno porovn� n�lika dopravn� veli� v p���n�en pevn�gn�� pl� (tento stav je ozna��jako \emph{reference}) a p�zen�omoc�gent�e�stavuj�evn�n��pl�m offsety algoritmem navr�en�apitole \ref{sec:navrh} (co� je d� ozna�� jako \emph{agenti}).2 Ov�n�hov� navr�en� �� algoritmu bylo provedeno na dvou sc�� Oba simuluj�rovoz po dobu 24 hodin (od p�i do p�i), p�� prvn�c��dstavuje konstantn��dy na v�ech ramenech po cel� druh�ycuje re��oz zaznamenan�ktory dne 12. prosince 2007. V r�i ka�d� sc��lo porovn� sedm dopravn� veli�, z�an�jprve p�zen� pomoc�xpertn�avr�en�vn�gn�� pl� a po t��zen�omoc�gent�e�stavuj�evn�n��pl�m offsety algoritmem navr�en�apitole \ref{sec:navrh}. Proces �� pomoc�xpertn�avr�en�vn�gn�� pl� je d� ozna��jako \emph{reference}), proces ��omoc�gent�ozna��jako \emph{agenti}). Referen� syst�pou�� pevn�astaven�ffsety: u k�atky 5.495 60~s, u 5.601 40~s. 3 3 4 4 \section{Konstantn�jezdy} 5 Sc��onstantn� vjezdy do oblasti nevykazuje z glob�� zlep�en� ���e sledovan�li� zlep�en�jak ukazuje tabulka \ref{tab:c01glob} a to ani v parametrech, kter�y m�algoritmus nejv� optimalizovat, v po� zastaven� pr��ob�astaven�VGS API bohu�el neposkytuje glob���ln�daje pro jednotliv��atky, je tedy nutn�polehnout se pouze na grafy. Obr�k v�ak \ref{fig:c01rnumstop495}, �e na k�atce �vnick�~Na Radosti nast� zlep�en� po� zastaven�ozidel.6 5 7 \begin{figure}[t]% 6 P���konstantn� vjezdy za� ji� na za�ku b� simulace agenty dohodnut��mezi offsety oscilovat mezi hodnotami 30 a 36 sekund. Zde by bylo jist�hodn�ou��n�k� filtrace vypo�an�dnot, aby se rozd�ust�l. Algoritmus doch� k jin� v�u ne� referen� syst� kter�� offsety 60 a 40 sekund, tedy jejich rozd�je 20~s. Graf pr� zm�rozd� offsetu je na obr�u \ref{fig:coffsets}. 7 8 \begin{figure}% 8 9 \centering 9 \includegraphics[width=\columnwidth]{c01 rnumstops495}%10 \caption{R elativn�m� po� zastaven�a k�atce 5.495. Graf zobrazuje relativn�elikost rozd� oproti referen�mu syst�}%11 \label{fig:c 01rnumstop495}%10 \includegraphics[width=\columnwidth]{c01-offset-diff}% 11 \caption{Rozd�mezi nastaven�fsetu v pr� simulace s konstantn� vjezdy.}% 12 \label{fig:coffsets}% 12 13 \end{figure} 13 14 14 Podrobn� to lze vid�na �lech z jednotliv�zdn� pruh�er�i� k dispozici jsou. Konkr��a j�n� pruz� vedouc� od sousedn��n��atky, pro kter�e prim��rov�na optimalizace, je zlep�en��n�Nap�d pro pruh odbo�� vlevo je pr��oba j�y p�zen�genty o $13~\%$ ni���N�er�arametr�zuj�abulky \ref{tab:c06sect} a \ref{tab:c05sect}. 15 Takto nastaven�ffsety nevykazuj� glob�� pohledu zlep�en�ituace v ���e sledovan�li�, jak je patrn� tabulky \ref{tab:c01glob} a to ani v parametrech, jako je po� zastaven� pr��oba zastaven�kter�y m�algoritmus optimalizovat nejv�. VGS API bohu�el neposkytuje glob���ln�daje pro jednotliv��atky, je tedy nutn�polehnout se pouze na grafy. Obr�k \ref{fig:cr-numstops} tak ukazuje, �e ani na jednotliv�i�ovatk� po v�inu dne nedoch� ke zlep�en� 15 16 16 \begin{table} %17 \begin{table}[p]% 17 18 \centering 18 19 \input{tab/const01-globaltable} 19 \caption{Rozd�v m�n�rametrech v cel�imulovan�blasti p�nsta tn� vjezdech.}20 \caption{Rozd�v m�n�rametrech v cel�imulovan�blasti p�nstantn� vjezdech.} 20 21 \label{tab:c01glob} 21 22 \end{table} 22 23 23 \begin{table}% 24 \centering 25 \input{tab/const01-sectiontable-06} 26 \caption{Rozd�v n�er�rametrech na ji�n�p�du do k�atky 495, pruh pro odbo��levo.} 27 \label{tab:c06sect} 28 \end{table} 24 \begin{figure} 25 \centering 26 \subfloat[5.495]{\label{fig:cr-numstops-495}\includegraphics[width=0.5\columnwidth]{cr-numstops-495}} 27 \subfloat[5.601]{\label{fig:cr-numstops-601}\includegraphics[width=0.5\columnwidth]{cr-numstops-601}} 28 \caption{Relativn�m� v po� zastaven�proti referen�mu syst� p���konstantn� vjezdy.} 29 \label{fig:cr-numstops} 30 \end{figure} 29 31 30 \begin{table}% 31 \centering 32 \input{tab/const01-sectiontable-05} 33 \caption{Rozd�v n�er�rametrech na ji�n�p�du do k�atky 495, pruh pro odbo��pravo.} 34 \label{tab:c05sect} 35 \end{table} 32 Ani pohled na podrobn�tatistiky z jednotliv�zdn� pruh�ykazuje v��lep�en�ptimalizovan�rametr�l��rafy a tabulky porovn�j� referen� syst�s distribuovan�en�se nach�j� p�e \ref{app:const01}. 36 33 37 Bohu�el u druh��atky ji� toto zlep�en�enast� a to ani ve sm� od prvn� 34 %\begin{table}% 35 % \centering 36 % \input{tab/const01-sectiontable-06} 37 % \caption{Rozd�v n�er�rametrech na ji�n�p�du do k�atky 495, pruh pro odbo��levo.} 38 % \label{tab:c06sect} 39 %\end{table} 40 % 41 %\begin{table}% 42 % \centering 43 % \input{tab/const01-sectiontable-05} 44 % \caption{Rozd�v n�er�rametrech na ji�n�p�du do k�atky 495, pruh pro odbo��pravo.} 45 % \label{tab:c05sect} 46 %\end{table} 38 47 39 Dal��rafy a tabulky porovn�j� referen� syst�s distribuovan��n�se nach�j� p�e \ref{app:const01}.40 48 41 49 \section{Re��oz} 42 Ani p�mulaci se skute�mi vjezdy nen��hledu na glob��tatistiky v tabulce \ref{tab:rglob} znateln���lep�en�P�hledu na jednotliv��atky je ale op�vid�znateln�n�n�o� zastaven� k�atce 495, jak zobrazuje graf na obr�u \ref{fig:rrnumstop495}. Bohu�el toto s sebou znovu nese i zhor�en�ohoto parametru na k�atce 601. P���kolem 17. hodiny zde nast� v� n�st d�k front, kter�bou nese zv�po� zastaven�ozidel. Fronta nejsp� dosahuje takov��y, �e ji nen�o�n�ypr�nit b�m jednoho cyklu a proto algoritmus, kter�po�� nastaven�ffset�o�� hodnocen� z�slosti na po� aut, kter�rojedou po vypr�n� fronty, nen�chopen vybrat optim��ffset. 50 51 B�m sc��re��aji o vjezdech vozidel do oblasti agenti doch�j� r� hodnot�rozd� mezi offsety, korespondence mezi rozd�m a hustotou provozu je vid�srovn�m graf�obr�� \ref{fig:roffsets} a \ref{fig:rdensglob}. Bohu�el i zde se, stejn�ako v minul�sc��bjevu oscilace tohoto rozd�. 52 53 54 \begin{figure}[p]% 55 \centering 56 \includegraphics[width=0.9\columnwidth]{real-offset-diff}% 57 \caption{Rozd�mezi nastaven�fsetu v pr� simulace s re��ezdy.}% 58 \label{fig:roffsets}% 59 \end{figure} 60 61 \begin{figure}[p]% 62 \centering 63 \includegraphics[width=0.9\columnwidth]{real-global-density}% 64 \caption{Pr��ustota vozidel b�m simulovan� dne p���ezdech do oblasti.}% 65 \label{fig:rdensglob}% 66 \end{figure} 67 68 Ani p�mulaci se skute�mi vjezdy nen��hledu na glob��tatistiky v tabulce \ref{tab:rglob} znateln���lep�en�P�hledu na jednotliv��atky je ale vid�znateln�n�n�o� zastaven� k�atce 495, jak zn�r� graf na obr�u \ref{fig:rr-numstops-495}. Zlep�en�ast� p���v dob�i����vn�opt�y. Nane�t��a druh�ledovan��atce je pozorov� sp� m��hor�en�obr�k \ref{fig:rr-numstops-601}). 69 %Nyn�eplat�P���kolem 17. hodiny zde nast� v� n�st d�k front, kter�bou nese zv�po� zastaven�ozidel. Fronta nejsp� dosahuje takov��y, �e ji nen�o�n�ypr�nit b�m jednoho cyklu a proto algoritmus, kter�po�� nastaven�ffset�o�� hodnocen� z�slosti na po� aut, kter�rojedou po vypr�n� fronty, nen�chopen vybrat optim��ffset. 70 71 43 72 44 73 \begin{table}% … … 49 78 \end{table} 50 79 51 \begin{figure}[t]% 52 \centering 53 \includegraphics[width=\columnwidth]{rrnumstops495}% 54 \caption{Relativn�m� po� zastaven�a k�atce 5.495. Graf zobrazuje relativn�elikost rozd� oproti referen�mu syst�}% 55 \label{fig:rrnumstop495}% 80 81 \begin{figure}[t] 82 \centering 83 \subfloat[5.495]{\label{fig:rr-numstops-495}\includegraphics[width=0.5\columnwidth]{rrnumstops495}} 84 \subfloat[5.601]{\label{fig:rr-numstops-601}\includegraphics[width=0.5\columnwidth]{rrnumstops601}} 85 \caption{Relativn�m� v po� zastaven�proti referen�mu syst� p��� skute�mi vjezdy.} 86 \label{fig:rr-numstops} 56 87 \end{figure} 57 88 58 Dal��rafy a tabulky k tomuto sc��e nal� v p�e \ref{app:real}. 89 % 90 %\begin{figure}[t]% 91 % \centering 92 % \includegraphics[width=\columnwidth]{rrnumstops495}% 93 % \caption{Relativn�m� po� zastaven�a k�atce 5.495. Graf zobrazuje relativn�elikost rozd� oproti referen�mu syst�}% 94 % \label{fig:rrnumstop495}% 95 %\end{figure} 96 97 Dal��rafy a tabulky k tomuto sc��ou k dispozici v p�e \ref{app:real}. 59 98 60 99 \section{Zhodnocen� 61 V sou�n�e verzi se implementace navr�en� algoritmu neuk�la jako ���ej� lep��r� vozidel celou oblast�P� bylzaznamen�alespo�l��h na jedn� k�atek, kter� nazna�at jist�nci�t� metody ��rovozu.100 V sou�n�erzi se implementace navr�en� algoritmu neuk�la jako ��m�j� k lep�� pr�u vozidel celou oblast�P� byl, p���v dob�i���ntenzity provozu, zaznamen�alespo�l��h na jedn� k�atek, kter� nazna�at jist�nci�t� metody ��rovozu. 62 101 63 P �m probl� je pravd�dobn�ep�venost algoritmu na p� velkou hustotu provozu, p�er�e tvo�ouh�ronty. Dokud je provoz na n��adin�, udr�uje se po� zastaven�od nebo na hranici hodnot, kter�sou v referen�m syst�. Pokud se provoz zv�za�u se tvo�louh�ronty, syst�pravd�dobn�en�chopen ohodnotit jednotliv�astaven�ffsetu (proto�e nest� vypr�nit fronty)a proto ani nem�aj�optim��ffset. ��en�by mohlo b���n�odnot� funkce tak, aby v takov�p��och�lo alespo�postupn� zkracov� fronty, je-li to v danou chv� mo�n�102 Potenci��zdrojem probl� by mohla b��venost algoritmu na p� velkou hustotu provozu, p�er�e tvo�ouh�ronty. Dokud je provoz na n��adin�, udr�uje se po� zastaven�od nebo na hranici hodnot, kter�sou v referen�m syst�. Pokud se provoz zv�za�u se tvo�louh�ronty, syst�pravd�dobn�ebude schopen ohodnotit jednotliv�astaven�ffsetu (proto�e nest� vypr�nit fronty), a proto ani nem�aj�optim��ffset. ��en�by mohlo b���n�odnot� funkce tak, aby v takov�p��och�lo alespo�postupn� zkracov� fronty, je-li to v danou chv� mo�n� 64 103 65 Dal��estou ke zlep�en�y mohlo b�tran� n�er�ednodu�en�kter�sou v sou�n�modelu pou�ita. Jde p���o p�v� o hustot� provozu . Ty jsou nyn�alo�eny jen jen po� vozidel v jednom (posledn� cyklu a neobsahuj�nformace o pr� hustoty v �e. D�e p�kl�t, �e t�v p��xistence n�k�ronty pojede po rozsv�n�elen�� vozidel v mal��mn�d�nostech a po vypr�n� fronty pak provoz pro�. Tak�y se dala zlep�it pr� s � z detektor� nyn�ejsou nijak filtrov� pro odstran� �umu a nep�st�104 Dal��estou ke zlep�en�y mohlo b�tran� n�er�ednodu�en�kter�sou v sou�n�modelu pou�ita. Jde p���o p�v� o hustot� provozu, kter�sou nyn�alo�eny jen na po� vozidel v jednom (posledn� cyklu a neobsahuj�nformace o pr� hustoty v �e. D�e p�kl�t, �e v p��xistence n�k�ronty pojede po rozsv�n�elen�� vozidel v mal��mn�zestupech a po vypr�n� fronty pak provoz pro�. Rovn�bych doporu� zlep�it pr� s � z detektor�er�ejsou nijak filtrov� pro odstran� �umu a nep�st� 66 105 67 Dal��m�v�by tak�ohlo b�lementov� n�k� algoritmu pro modelov� a odhadov� d�k front jen na z�ad�daj�etektor�Otev� ot�ou prozat�z��hov� algoritmu p�delov� v��blasti. P���bude nutn�rozkoumat vhodn�ozd�n�gent�pasivn� aktivn�Je mo�n��e toto rozd�n�e uk� jako naprosto nevhodn� nutn�yto role dynamicky p�at, nap�d dle �achovnicov� syst�, nebo postupn�en�aktivn� agent�cel��n��. 106 Sm� kter�se mohl v�b�t, je tak�mplementov� algoritmu pro modelov� a odhadov� d�k front jen na z�ad�daj�etektor�Otev� ot�ou prozat�z��hov� algoritmu p�delov� v��blasti. P���bude nutn�rozkoumat vhodn�ozd�n�gent�pasivn� aktivn�Je mo�n��e pevn��n�a tyto dva typy se uk� jako naprosto nevhodn�a �e bude nutn�yto role dynamicky p�at, nap�d dle �achovnicov� syst�, nebo postupn�en�aktivn� agent�cel��n��.
