#LyX 2.0 created this file. For more info see http://www.lyx.org/ \lyxformat 413 \begin_document \begin_header \textclass scrreprt \begin_preamble \usepackage[czech]{babel} \end_preamble \use_default_options true \maintain_unincluded_children false \language czech \language_package default \inputencoding auto \fontencoding global \font_roman default \font_sans default \font_typewriter default \font_default_family default \use_non_tex_fonts false \font_sc false \font_osf false \font_sf_scale 100 \font_tt_scale 100 \graphics default \default_output_format default \output_sync 0 \bibtex_command default \index_command default \paperfontsize default \spacing single \use_hyperref false \papersize default \use_geometry false \use_amsmath 1 \use_esint 1 \use_mhchem 1 \use_mathdots 1 \cite_engine basic \use_bibtopic false \use_indices false \paperorientation portrait \suppress_date false \use_refstyle 1 \index Index \shortcut idx \color #008000 \end_index \secnumdepth 2 \tocdepth 2 \paragraph_separation indent \paragraph_indentation default \quotes_language german \papercolumns 1 \papersides 1 \paperpagestyle default \tracking_changes false \output_changes false \html_math_output 0 \html_css_as_file 0 \html_be_strict false \end_header \begin_body \begin_layout Chapter Synchronní stroj s permanentními magnety \end_layout \begin_layout Standard Jak napovídá název práce, je text zaměřen na řízení synchronních elektrických pohonů. Ze skupiny všech těchto strojů se však zaměřuje pouze na jejich specifickou podskupinu obsahující permanentní magnety. Je tomu tak proto, že oproti synchronním strojům s buzením vykazují synchronní stroje s permanentními magnety celou řadu výhod, teší se stále větší oblibě a nacházejí mnoho aplikací v praxi \begin_inset CommandInset citation LatexCommand cite key "Pacas2011" \end_inset . \end_layout \begin_layout Section PMSM \end_layout \begin_layout Standard Zkratkou PMSM bude v textu označován synchronní stroj s permanentními magnety (Permanent Magnet Synchronous Machine). U tohoto točivého elektrického stroje (motoru) se rotor otáčí stejnou rychlostí , tedy synchronně, jako točivé magnetické pole statoru. Pro generování magnetického pole rotoru je užito místo budícího vinutí permanentních magnetů. Rostoucí praktická aplikace této konstrukce je umožněna především díky snadnější dostupnosti kvalitních permanentních magnetů ze speciálních slitin s velkou magnetickou indukcí oproti klasickým feritovým magnetům \begin_inset CommandInset citation LatexCommand cite key "novak2006,cdern2010" \end_inset . \end_layout \begin_layout Subsection Konstrukce \end_layout \begin_layout Standard Přiblížení základní konstrukce PMSM je znázorněno na obrázku \begin_inset CommandInset ref LatexCommand ref reference "fig:Ilustrativni-obrazek-konstrukce" \end_inset . Nákres je pouze ilustrativní, ale zobrazuje hlavní části PMSM: Vnější kruh představuje stator se zuby, na kterých je navinuto statorové vinutí (v obrázku není zobrazeno). Vnitřní kruh reprezentuje rotor, na jehož povrchu jsou umístěny permanentní magnety s barevně rozlišenými póly. \begin_inset Float figure wide false sideways false status collapsed \begin_layout Plain Layout \align center \begin_inset Graphics filename obrazky/pmsm_spec.eps lyxscale 50 scale 25 \end_inset \end_layout \begin_layout Plain Layout \begin_inset Caption \begin_layout Plain Layout \emph on Ilustrativní obrázek konstrukce PMSM: Vnější kruh představuje stator se zuby, na kterých je navinuto statorové vinutí (v obrázku není zobrazeno). Vnitřní kruh reprezentuje rotor, na jehož povrchu jsou umístěny permanentní magnety s barevně rozlišenými póly. \begin_inset CommandInset label LatexCommand label name "fig:Ilustrativni-obrazek-konstrukce" \end_inset \end_layout \end_inset \end_layout \end_inset \end_layout \begin_layout Standard Často se lze setkat i s opačnou konstrukcí, kdy je stator umístěn uvnitř a rotor s magnety se otáčí kolem něj. Tato konstrukce PMSM naléza využití k pohonu nejrůznějších vozidel, kdy lze motor umístit přímo dovnitř kola vozidla, dalším příkladem je pak přímý pohon bubnu automatické pračky. Existují i však další konstrukce PMSM, například s otočným statorem i rotorem. \end_layout \begin_layout Standard Vyobrazená konstrukce (obrázek \begin_inset CommandInset ref LatexCommand ref reference "fig:Ilustrativni-obrazek-konstrukce" \end_inset ) je označováná jako SMPMSM ( \emph on Surface Mounted PMSM \emph default ), tedy PMSM s magnety na povrchu. Další častou konstrukcí je IPMSM ( \emph on Inner PMSM \emph default ), kde jsou permanentní magnety umístěny uvnitř rotoru. Tyto stroje mají nepatrně odlišné vlastnosti, které ale mají významný vliv při návrhu řízení těchto strojů, detailněji bude rozebráno dále v textu. Pod PMSM se ještě zahrnují reluktanční motory, které jsou založeny na poněkud odlišném principu a nebudeme se jimi v textu zabývat. \end_layout \begin_layout Subsection Výhody a nevýhody \end_layout \begin_layout Standard Specifická konstrukce PMSM popsaná výše má oproti asynchronním strojům a synchronním strojům s budícím vinutím celou řadu výhod. Má samozřejmě i své nevýhody. Následující přehlded základních odlišností od ostatních střídavých strojů čerpá především ze zdrojů \begin_inset CommandInset citation LatexCommand cite key "novak2006,cdern2010,Yongdong2008" \end_inset . \end_layout \begin_layout Subsubsection Výhody \end_layout \begin_layout Itemize rotor neobsahuje vinutí a tedy \end_layout \begin_deeper \begin_layout Itemize je možno jej konstruovat menší, což je velmi výhodné v aplikacích, kde záleží na co nejmenší velikosti pohonu \end_layout \begin_layout Itemize je možno jej konstruovat lehčí, což snižuje hmotnost celého zařízení \end_layout \begin_layout Itemize má menší moment setrvačnosti rotoru \end_layout \begin_layout Itemize není třeba \emph on \emph default složitě přivádět \emph on \emph default napájení \emph on \emph default na rotor \end_layout \begin_layout Itemize nedojde k poruše na rotorovém vinutí \end_layout \end_deeper \begin_layout Itemize není třeba motor před rozběhem budit a nepotřebuje zdroj budícího proudu \end_layout \begin_layout Itemize odpadá problém s přívodem proudu do buzení rotoru \end_layout \begin_layout Itemize vyšší účinnost, protože nejsou jouleovy ztráty v: \end_layout \begin_deeper \begin_layout Itemize rotoru oproti asynchronnímu stroji \end_layout \begin_layout Itemize buzení oproti synchronnímu stroji s buzením \end_layout \end_deeper \begin_layout Itemize momentová přetížitelnost \end_layout \begin_layout Itemize možnost konstrukce pomaluběžného stroje s dostatečným výkonem, který nepotřebuje převedovku, a tedy výhody spojené s absencí převodovky \end_layout \begin_layout Subsubsection Nevýhody \end_layout \begin_layout Itemize technologicky složitější výroba -- připevnění permanentních magnetů na rotor \end_layout \begin_layout Itemize složitější opravy \end_layout \begin_layout Itemize vyšší cena z důvodu nezanetbatelných nákladů na permanentní magnety \end_layout \begin_layout Itemize menší robustnost \end_layout \begin_layout Itemize problematické odbuzování a klesající účinnost při odbuzování \end_layout \begin_layout Itemize závislot magnetických vlastností permanentních magnetů na teplotě a tedy nutnost dobrého chlazení \end_layout \begin_layout Itemize stálá přítomnost budícího pole v motoru, následně při využití například k pohonu vozidla, dojde-li poruše a následlém odtahu, funguje motor jako generátor \end_layout \begin_layout Itemize problematika zkratu, při které může teoreticky dojít až k demagnetizaci permanentních magnetů \end_layout \begin_layout Itemize \emph on problematika spojená s návrhem řízení těchto strojů \emph default \end_layout \begin_layout Standard Právě poslední zmiňovaný nedostatek, to jest komplikace při návrhu řízení PMSM a způsoby jak se s tímto nedostatkem vypořádat jsou ústředním tématem této práce. \end_layout \begin_layout Section Souřadné soustavy pro popis PMSM \end_layout \begin_layout Standard \begin_inset Float figure wide false sideways false status collapsed \begin_layout Plain Layout \align center \begin_inset Graphics filename obrazky/souradosy.eps lyxscale 50 scale 50 \end_inset \end_layout \begin_layout Plain Layout \begin_inset Caption \begin_layout Plain Layout \emph on Souřadné systémy používané pro popis PMSM znázorněné na zjednodušeném modelu: na statorové části jsou umístěny pouze tři cívky reprezentující statorová vinutí jednotlivých fází a jako rotor pak slouží jediný permanentní magnet. \begin_inset CommandInset label LatexCommand label name "fig:Souradne-systemy-pmsm" \end_inset \end_layout \end_inset \end_layout \end_inset \end_layout \begin_layout Standard K popisu PMSM se užívá dvou kvalitativně zcela rozdílných typů fyzikálních veličin. Jedná se o veličiny mechanické jako poloha (úhel natočení rotoru) a otáčky (rychlost otáčení), dále pak lze uvažovat zátěžný moment nebo tření. Další uvažované veličiny jsou elektrické, především elektrické proudy a napětí, a dále indukčnosti a rezistance. \end_layout \begin_layout Standard Elektrické veličiny se nejčastěji uvažují v jednom ze tří souřadných systémů vyobrazených na obrázku \begin_inset CommandInset ref LatexCommand ref reference "fig:Souradne-systemy-pmsm" \end_inset . Souřadný systém \begin_inset Formula $a-b-c$ \end_inset uvažuje tři osy ( \begin_inset Formula $a$ \end_inset , \begin_inset Formula $b$ \end_inset , \begin_inset Formula $c$ \end_inset ) ve směru os vinutí jednotlivých fází. Protože však elektrické veličiny v jednotlivých osách systému \begin_inset Formula $a-b-c$ \end_inset nebývají vzájemně nezávislé a jsou svázány nějakým vztahem, je obvykle využíván popis v soustavě \begin_inset Formula $\alpha-\beta$ \end_inset . Tato souřadná soustava je opět svázána se statorem. Osa \begin_inset Formula $\alpha$ \end_inset je totožná s osou \begin_inset Formula $a$ \end_inset , osa \begin_inset Formula $\beta$ \end_inset je na osu \begin_inset Formula $\alpha$ \end_inset kolmá a tvoří tak ortogonální systém. Pro většinu aplikací se však ukazuje výhodným přejít do rotující souřadné soustavy \begin_inset Formula $d-q$ \end_inset svázené s rotorem. Osa \begin_inset Formula $d$ \end_inset je pak umístěna ve směru osy permanentního magnetu a směřuje k jeho severnímu pólu, osa \begin_inset Formula $q$ \end_inset je na ni kolmá. \end_layout \begin_layout Subsection Transformace souřadnic \end_layout \begin_layout Standard Žádná z výše zmiňovaných souřadných soustav není univerzálně nejlepší. Pro každý účel se nejlépe hodí jen některá z nich a proto je důležité umět mezi nimi přecházet, tedy převádět jednotlivé veličiny. \end_layout \begin_layout Subsubsection Transformace \begin_inset Formula $a-b-c\longleftrightarrow\alpha-\beta$ \end_inset \end_layout \begin_layout Standard Tato transformace se označuje také jako Clarkova transformace, rovnice lze nalézt například v \begin_inset CommandInset citation LatexCommand cite key "fiser2006" \end_inset , případně je možné je poměrně snadno odvodit. \end_layout \begin_layout Standard Osa \begin_inset Formula $\alpha$ \end_inset je totožná s osou \begin_inset Formula $a$ \end_inset , osy \begin_inset Formula $b$ \end_inset a \begin_inset Formula $c$ \end_inset pak uvažujeme oproti ní otočeny o \begin_inset Formula $\pm120^{\circ}$ \end_inset . Souřadnice v ose \begin_inset Formula $\alpha$ \end_inset tedy získáme následujícím průmětem z os \begin_inset Formula $a,\: b,\: c$ \end_inset \begin_inset Formula \[ \alpha=k\left(a+b\cdot\cos(120^{\circ})+c\cdot\cos(-120^{\circ})\right)=k\left(a-\frac{1}{2}b-\frac{1}{2}c\right) \] \end_inset kde \begin_inset Formula $k$ \end_inset značí normovací konstantu \begin_inset Formula $k=\frac{2}{3}$ \end_inset . Obdobně postupujeme v případě osy \begin_inset Formula $\beta$ \end_inset . Osa \begin_inset Formula $a$ \end_inset je na ní kolmá a tedy její příspěvek je nulový. Osy \begin_inset Formula $b$ \end_inset a \begin_inset Formula $c$ \end_inset promítnutne do osy \begin_inset Formula $\beta$ \end_inset získáme vztah \begin_inset Formula \[ \beta=k\left(b\cdot\sin(120^{\circ})+c\cdot\sin(-120^{\circ})\right)=k\left(\frac{\sqrt{3}}{2}b-\frac{\sqrt{3}}{2}c\right) \] \end_inset Celkem tedy máme rovnice \begin_inset Formula \begin{eqnarray*} \alpha & = & \frac{2}{3}\left(a-\frac{1}{2}b-\frac{1}{2}c\right)\\ \beta & = & \frac{\sqrt{3}}{3}\left(b-c\right) \end{eqnarray*} \end_inset \end_layout \begin_layout Standard Pro inverzní transformaci platí následující vztahy \begin_inset Formula \begin{eqnarray*} a & = & \alpha+\theta\\ b & = & \left(-\frac{1}{2}\alpha+\frac{\sqrt{3}}{2}\beta\right)+\theta\\ c & \text{=} & \left(-\frac{1}{2}\alpha-\frac{\sqrt{3}}{2}\beta\right)+\theta \end{eqnarray*} \end_inset kde \begin_inset Formula $\theta$ \end_inset představuje takzvanou nulovou složku \begin_inset Formula $\theta=\frac{1}{3}\left(a+b+c\right)$ \end_inset . \end_layout \begin_layout Subsubsection Transformace \begin_inset Formula $\alpha-\beta\longleftrightarrow d-q$ \end_inset \end_layout \begin_layout Standard Transformace je označována jako Parkova transformace a představuje přechod do rotujícího souřadného systému. Rovnice transformace lze najít opět například v \begin_inset CommandInset citation LatexCommand cite key "fiser2006" \end_inset , ale jedná se běžnou lineární operaci rotace. \end_layout \begin_layout Standard Uvažujeme tedy otočení doustavy \begin_inset Formula $d-q$ \end_inset oproti \begin_inset Formula $\alpha-\beta$ \end_inset o úhel \begin_inset Formula $\phi$ \end_inset kolem společného počátku souřadných soustav, což vede na převodní vztah \begin_inset Formula \begin{eqnarray} \left(\begin{array}{c} d\\ q \end{array}\right) & = & \left[\begin{array}{cc} \cos\phi & \sin\phi\\ -\sin\phi & \cos\phi \end{array}\right]\left(\begin{array}{c} \alpha\\ \beta \end{array}\right)\label{eq:transformace_al-be_na_d-q} \end{eqnarray} \end_inset \end_layout \begin_layout Standard Inverzní transformace je \begin_inset Formula \begin{eqnarray} \left(\begin{array}{c} \alpha\\ \beta \end{array}\right) & = & \left[\begin{array}{cc} \cos\phi & -\sin\phi\\ \sin\phi & \cos\phi \end{array}\right]\left(\begin{array}{c} d\\ q \end{array}\right)\label{eq:transformace_d-q_na_al-be} \end{eqnarray} \end_inset \end_layout \begin_layout Section Model PMSM \end_layout \begin_layout Standard Pro tvorbu modelu PMSM vyjdeme z fyzikálních zákonů popisujících hlavní děje odehrávající se v synchronním stroji. Jedná se především o jevy elektrické, mechanické a vzájemnou přeměnu elektrické a mechanické energie. Složitější jevy jako promněnlivost parametrů s teplotou, sycení materiálu magnetickým tokem, případně vliv napájecí elektroniky v tomto modelu uvažovány nebudou. Fyzikální vztahy a zákony pro odvození rovnic PMSM jsou čerpány z \begin_inset CommandInset citation LatexCommand cite key "Feynman1,Feynman2" \end_inset . \end_layout \begin_layout Subsection Rovnice pro proudy \end_layout \begin_layout Standard Cílem je odvodit rovnice pro PMSM a tedy vyjádřit, jak na sobě hlavní veličiny popisující tento systém navzájem závisejí a jak se vyvýjejí v čase. Vyjdeme ze vztahu pro napětí v obvodu statoru. Statorové napětí \begin_inset Formula $u_{s}$ \end_inset uvažujeme zapsané ve souřadné soustavě \begin_inset Formula $\alpha-\beta$ \end_inset ve smyslu \begin_inset Formula $s=\alpha+j\beta$ \end_inset (kde \begin_inset Formula $j$ \end_inset značí komplexní jednotku) a dále uvažujeme, že je obecně funkcí času \begin_inset Formula $u_{s}=u_{s}\left(t\right)$ \end_inset . Toto napětí lze vyjádřit jako součet napětí souvisejícího s průchodem proudu obvodem a dále jako indukovaného napětí v důsledku elektromagnetické indukce. První z těchto členů lze vyjádřit pomocí Ohmova zákona v závislosti na proudu. Indukované napětí je na základě Faradayova zákona elektromagnetické indukce rovno změně magnetického toku v čase. Uvažujme tedy, že proud procházející statorem \begin_inset Formula $i_{s}$ \end_inset i magnetický tok ve stroji \begin_inset Formula $\psi_{s}$ \end_inset zapsaný ve statorové souřadné soustavě jsou opět funkcemi času: \begin_inset Formula $i_{s}=i_{s}\left(t\right)$ \end_inset a \begin_inset Formula $\psi_{s}=\psi_{s}\left(t\right)$ \end_inset . Rovnici pro napětí pak získáme ve tvaru \begin_inset Formula \begin{equation} u_{s}=R_{s}i_{s}+\frac{d\psi_{s}}{dt}\label{eq:odvoz-statorove-napeti} \end{equation} \end_inset kde \begin_inset Formula $R_{s}$ \end_inset je rezistance a předpokládáme ji známou a konstantní. \end_layout \begin_layout Standard Nyní je třeba vyjádřit hodnotu magnetického toku \begin_inset Formula $\psi_{s}$ \end_inset . Magnetický tok vzniká ve stroji jednak ve statorovém vinutí a dále v důsledku působení permanentních magnetů. Statorové vinutí je z fyzikálního pohledu cívkou a tedy magnetický tok je přímo úměrný proudu procházejícímu touto cívkou: \begin_inset Formula $\psi_{s}^{civka}=L_{s}i_{s}$ \end_inset , kde \begin_inset Formula $L_{s}$ \end_inset označuje indukčnost cívky, kterou předpokládáme konstantní, známou a prozatím izotropní. Tok permanentních magnetů označíme jako \begin_inset Formula $\psi_{pm}$ \end_inset a považujeme jej za známou konstantu. Rotor obsahující permanentní magnety je však obecně natočen a tok permanentních magnetů je směrován pouze do směru osy \begin_inset Formula $d$ \end_inset . Úhel natočení, označme jej jako \begin_inset Formula $\vartheta$ \end_inset , budeme opět uvažovat jako funkci času \begin_inset Formula $\vartheta=\vartheta\left(t\right)$ \end_inset . Rovnice pro celkový magnetický tok ve stroji tedy je \begin_inset Formula \begin{equation} \psi_{s}=L_{s}i_{s}+\psi_{pm}e^{j\vartheta}\label{eq:odvoz-magneticky-tok} \end{equation} \end_inset kde násobení \begin_inset Formula $e^{j\vartheta}$ \end_inset představuje zmiňovanou rotaci o úhel \begin_inset Formula $\vartheta$ \end_inset při použití komplexního zápisu. \end_layout \begin_layout Standard Když nyní dosadíme rovnici ( \begin_inset CommandInset ref LatexCommand ref reference "eq:odvoz-magneticky-tok" \end_inset ) pro magnetický tok do rovnice pro napětí ( \begin_inset CommandInset ref LatexCommand ref reference "eq:odvoz-statorove-napeti" \end_inset ) a provedeme derivaci, získáme \begin_inset Formula \[ u_{s}=R_{s}i_{s}+\frac{d\left(L_{s}i_{s}+\psi_{pm}e^{j\vartheta}\right)}{dt}=R_{s}i_{s}+L_{s}\frac{di_{s}}{dt}+j\psi_{pm}\frac{d\vartheta}{dt}e^{j\vartheta} \] \end_inset V této rovnici nově vystupuje veličina \begin_inset Formula $\frac{d\vartheta}{dt}$ \end_inset , kterou označíme jako otáčky \begin_inset Formula \begin{equation} \omega=\frac{d\vartheta}{dt}\label{eq:definice-otacek} \end{equation} \end_inset Pro obdržení diferenciálních rovnic pro proudy v soustavě \begin_inset Formula $\alpha-\beta$ \end_inset rozepíšeme zvlášť reálnou a imaginární složku statorove soustavy \begin_inset Formula $s$ \end_inset ( \begin_inset Formula $s=\alpha+j\beta$ \end_inset ). Rovnice tedy jsou \begin_inset Formula \begin{eqnarray*} u_{\alpha} & = & R_{s}i_{\alpha}+L_{s}\frac{di_{\alpha}}{dt}-\psi_{pm}\omega\sin\vartheta\\ u_{\beta} & = & R_{s}i_{\beta}+L_{s}\frac{di_{\beta}}{dt}+\psi_{pm}\omega\cos\vartheta \end{eqnarray*} \end_inset a případně je možno je upravit na \begin_inset Formula \begin{eqnarray} \frac{di_{\alpha}}{dt} & = & -\frac{R_{s}}{L_{s}}i_{\alpha}+\frac{\psi_{pm}}{L_{s}}\omega\sin\vartheta+\frac{1}{L_{s}}u_{\alpha}\nonumber \\ \frac{di_{\beta}}{dt} & = & -\frac{R_{s}}{L_{s}}i_{\beta}-\frac{\psi_{pm}}{L_{s}}\omega\cos\vartheta+\frac{1}{L_{s}}u_{\beta}\label{eq:rovnice-proudy-ls} \end{eqnarray} \end_inset Stejné rovnice používají například v \begin_inset CommandInset citation LatexCommand cite key "Lee2010,Peroutka2009" \end_inset . Rovnice v soustavě \begin_inset Formula $d-q$ \end_inset je z nich možno získat aplikováním transformace popsané rovnicí ( \begin_inset CommandInset ref LatexCommand ref reference "eq:transformace_al-be_na_d-q" \end_inset ). \end_layout \begin_layout Subsection Rovnice pro otáčky \end_layout \begin_layout Standard V odvození rovnic ( \begin_inset CommandInset ref LatexCommand ref reference "eq:rovnice-proudy-ls" \end_inset ) byla zavedena veličina \begin_inset Formula $\omega$ \end_inset , viz rovice ( \begin_inset CommandInset ref LatexCommand ref reference "eq:definice-otacek" \end_inset ), popisující hodnotu otáček (změny polohy) v čase. Má-li být model PMSM úplný, je třeba odvodit rovnici i pro otáčky \begin_inset Formula $\omega$ \end_inset . Protože se jedná o mechanickou veličinu, budeme vycházet ze základních zákonů mechaniky. Nejdříve užijeme vztahu pro točivý moment ( \emph on torque \emph default ) \begin_inset Formula $T$ \end_inset , který budeme považovat za funkci času \begin_inset Formula $T=T\left(t\right)$ \end_inset . Točivý moment lze vyjádřit jako \begin_inset Formula $T=\frac{dl}{dt}$ \end_inset , kde \begin_inset Formula $l$ \end_inset značí moment hybnosti ( \emph on angular momentum \emph default ). Pro ten dále platí \begin_inset Formula $l=J\omega_{mech}$ \end_inset , kde \begin_inset Formula $J$ \end_inset označuje moment setrvačnosti ( \emph on momen \emph default t of inertia) a předpokládáme ho jako známou konstantu, \begin_inset Formula $\omega_{mech}$ \end_inset jsou mechanické otáčky. Mechanické otáčky odpovídají skutečnému otáčení stroje a liší se od otáček elektrických \begin_inset Formula $\omega$ \end_inset vystupujících v rovnicích ( \begin_inset CommandInset ref LatexCommand ref reference "eq:rovnice-proudy-ls" \end_inset ) pro proudy a jejich odvození. Vztah těchto dvou typů otáček je dán rovnicí \begin_inset Formula \begin{equation} \omega=p_{p}\omega_{mech}\label{eq:vztah-el-a-mech-omega} \end{equation} \end_inset kde hodnota \begin_inset Formula $p_{p}$ \end_inset představuje počet párů pólů (tedy polovina počtu pólů) permanentních magnetů stroje. \end_layout \begin_layout Standard Dalším důležitým poznatkem je, že při působení více točivých momentů se tyto mementy sčítají a tedy platí \begin_inset Formula \begin{equation} T_{1}+\ldots+T_{n}=\frac{dl}{dt}=\frac{d\left(J\omega_{mech}\right)}{dt}=J\frac{d\omega_{mech}}{dt}\label{eq:rovnice-momenty-preddosaz} \end{equation} \end_inset Jednotlivé uvažované točivé momenty \begin_inset Formula $T_{i}$ \end_inset jsou: \end_layout \begin_layout Enumerate moment získaný konverzním procesem elektrické energie, který vyjadřuje hlavní vlastnost elektrického motoru -- převod elektrické energie na mechanickou: \begin_inset Formula $T_{1}=T_{el}$ \end_inset \end_layout \begin_layout Enumerate zátěžný moment reprezentující zatížení stroje, tedy to, co je motorem poháněno; působí však v opačném směru (proti pohybu): \begin_inset Formula $T_{2}=-T_{L}$ \end_inset \end_layout \begin_layout Enumerate moment v důsledku tření (ztráty ve stroji), působí opět proti pohybu a uvažujeme jej lineárně závislý na otáčkách s koeficientem viskozity (tření) \begin_inset Formula $B$ \end_inset : \begin_inset Formula $T_{3}=-B\omega_{mech}$ \end_inset \end_layout \begin_layout Standard Celkem tedy rovnice ( \begin_inset CommandInset ref LatexCommand ref reference "eq:rovnice-momenty-preddosaz" \end_inset ) po dosazení konkrétních momentů přejde na \end_layout \begin_layout Standard \begin_inset Formula \begin{equation} T_{el}-T_{L}-B\omega_{mech}=J\frac{d\omega_{mech}}{dt}\label{eq:rovnice-momenty-dosazeno} \end{equation} \end_inset Zátěžný moment \begin_inset Formula $T_{L}$ \end_inset sice uvažujeme obecně proměnný v čase, ale vzhledem k tomu, že představuje externí zátěž stroje, není možnost jej jakkoliv předvídat, popřípadě vhodně vyjádřit na základě jiných veličin. V rovnicích tedy bude nadále vystupovat pod označením \begin_inset Formula $T_{L}$ \end_inset a budeme jej považovat za neznámou funkci času. \end_layout \begin_layout Standard Moment \begin_inset Formula $T_{el}$ \end_inset však je možno vyjádřit na základě elektrických veličin. Využijeme k tomu výpočet přes okamžitý výkon. Ten je pro trojfázový systém (v souřadnicích \begin_inset Formula $a-b-c$ \end_inset ) roven \begin_inset Formula $P=u_{a}i_{a}+u_{b}i_{b}+u_{c}i_{c}$ \end_inset . Po provedení transformace do souřadnic \begin_inset Formula $\alpha-\beta$ \end_inset je vyjádřen ve tvaru \begin_inset Formula \begin{equation} P=k_{p}\left(u_{\alpha}i_{\alpha}+u_{\beta}i_{\beta}\right)\label{eq:rovnice-vykon} \end{equation} \end_inset kde \begin_inset Formula $k_{p}$ \end_inset značí Parkovu konstantu s hodnotou \begin_inset Formula $k_{p}=\frac{3}{2}$ \end_inset . Jako napětí zde uvažujeme indukované napětí \begin_inset Formula $u_{ind}$ \end_inset , to jest druhý člen v rovnici ( \begin_inset CommandInset ref LatexCommand ref reference "eq:odvoz-statorove-napeti" \end_inset ), protože první člen této rovnice je napětí, které se podílí na tepelném výkonu stroje -- ztrátách. Tedy pro indukované napětí platí, viz rovnice ( \begin_inset CommandInset ref LatexCommand ref reference "eq:odvoz-statorove-napeti" \end_inset ) a ( \begin_inset CommandInset ref LatexCommand ref reference "eq:odvoz-magneticky-tok" \end_inset ): \begin_inset Formula \[ u_{ind}=\frac{d\psi_{s}}{dt}=\frac{d\left(L_{s}i_{s}+\psi_{pm}e^{j\vartheta}\right)}{dt}=L_{s}\frac{di_{s}}{dt}+j\psi_{pm}\omega e^{j\vartheta} \] \end_inset Z indukovaného napětí navíc využijeme pouze složku reprezentovanou druhým výrazem, protože první složka obsahující derivace proudů slouži k tvorbě samotného magnetického pole stroje a nepodílí se na tvorbě výkonu. Následně v souřadném systému \begin_inset Formula $\alpha-\beta$ \end_inset získáme vyjádření indukovaných napětí podílejících se na výkonu jako \begin_inset Formula \begin{eqnarray*} u_{ind,\alpha} & = & -\psi_{pm}\omega\sin\vartheta\\ u_{ind,\beta} & = & \psi_{pm}\omega\cos\vartheta \end{eqnarray*} \end_inset a po dosazení do ( \begin_inset CommandInset ref LatexCommand ref reference "eq:rovnice-vykon" \end_inset ) je \begin_inset Formula \begin{equation} P=k_{p}\left(-\psi_{pm}i_{\alpha}\omega\sin\vartheta+\psi_{pm}i_{\beta}\omega\cos\vartheta\right)\label{eq:rovnice-vykon-dosazano} \end{equation} \end_inset \end_layout \begin_layout Standard Okamžitý výkon lze také vyjádřit z mechanických veličin jako \begin_inset Formula \begin{equation} P=\omega_{mech}T_{el}\label{eq:vztah-okam-vykon-a-el-moment} \end{equation} \end_inset a dosazením z ( \begin_inset CommandInset ref LatexCommand ref reference "eq:rovnice-vykon-dosazano" \end_inset ) již získáme vyjádření pro mement \begin_inset Formula $T_{el}$ \end_inset ve tvaru: \begin_inset Formula \[ T_{el}=\frac{P}{\omega_{mech}}=\frac{k_{p}}{\omega_{mech}}\left(-\psi_{pm}i_{\alpha}\omega\sin\vartheta+\psi_{pm}i_{\beta}\omega\cos\vartheta\right) \] \end_inset což lze pomocí vztahu ( \begin_inset CommandInset ref LatexCommand ref reference "eq:vztah-el-a-mech-omega" \end_inset ) upravit na \begin_inset Formula \[ T_{el}=k_{p}p_{p}\left(-\psi_{pm}i_{\alpha}\sin\vartheta+\psi_{pm}i_{\beta}\cos\vartheta\right) \] \end_inset Stejnou rovnici pro moment \begin_inset Formula $T_{el}$ \end_inset používají například v \begin_inset CommandInset citation LatexCommand cite key "Lee2010" \end_inset . Dosazení do rovnice ( \begin_inset CommandInset ref LatexCommand ref reference "eq:rovnice-momenty-dosazeno" \end_inset ) pak vede na tvar \begin_inset Formula \[ k_{p}p_{p}\psi_{pm}\left(-i_{\alpha}\sin\vartheta+i_{\beta}\cos\vartheta\right)-T_{L}-B\omega_{mech}=J\frac{d\omega_{mech}}{dt} \] \end_inset Tuto rovnice lze opět užitím vztahu ( \begin_inset CommandInset ref LatexCommand ref reference "eq:vztah-el-a-mech-omega" \end_inset ) upravit tak, aby v ní vystupovali elektrické otáčky \begin_inset Formula $\omega$ \end_inset a dále z rovnice vyjádřit jejich derivaci \begin_inset Formula \begin{equation} \frac{d\omega}{dt}=\frac{k_{p}p_{p}^{2}\psi_{pm}}{J}\left(i_{\beta}\cos\vartheta-i_{\alpha}\sin\vartheta\right)-\frac{p_{p}}{J}T_{L}-\frac{B}{J}\omega\label{eq:rovnice-pro-omega-ls} \end{equation} \end_inset Rovnici pro otáčky v této podobě ( \begin_inset CommandInset ref LatexCommand ref reference "eq:rovnice-pro-omega-ls" \end_inset ) lze nalézt například v \begin_inset CommandInset citation LatexCommand cite key "Peroutka2009" \end_inset . \end_layout \begin_layout Subsection Rovnice pro proudy při různých indukčnostech \end_layout \begin_layout Standard Pro použití s některými, především injektážními, metodami je do modelu PMSM třeba zahrnout anizotropie, které následně usnadní odhadování polohy. Možností, jak zavést anizotropie je uvažování různých indukčností v osách \begin_inset Formula $d$ \end_inset a \begin_inset Formula $q$ \end_inset . Tyto osy jsou svázány s rotorem a tedy i s permanentními magnety na něm, viz obrázek \begin_inset CommandInset ref LatexCommand ref reference "fig:Souradne-systemy-pmsm" \end_inset . Tok permanentních magnetů interaguje s cívkami statoru a mění jejich vlastnosti , což vede právě na rozdílné indukčnosti v osách \begin_inset Formula $d$ \end_inset a \begin_inset Formula $q$ \end_inset . Tedy místo jediné izotropní \begin_inset Formula $L_{s}$ \end_inset nyní uvažujeme různé \begin_inset Formula $L_{d}\neq L_{q}$ \end_inset , nadále je však považujeme za známé konstanty. Postup odvození rovnic bude analogický předchozímu odvození pro stejné indukčnosti s tím rozdílem, že bude užito soustavy \begin_inset Formula $d-q$ \end_inset . Opět vyjdeme z rovnice ( \begin_inset CommandInset ref LatexCommand ref reference "eq:odvoz-statorove-napeti" \end_inset ), kde za veličiny ve statorové souřadné soustavě dosadíme veličiny v soustavě \begin_inset Formula $d-q$ \end_inset otočené o úhel \begin_inset Formula $\vartheta$ \end_inset . Tedy \begin_inset Formula \[ u_{dq}e^{j\vartheta}=R_{s}i_{dq}e^{j\vartheta}+\frac{d\left(\psi_{dq}e^{j\vartheta}\right)}{dt} \] \end_inset a po zderivování \begin_inset Formula \[ u_{dq}e^{j\vartheta}=R_{s}i_{dq}e^{j\vartheta}+\frac{d\psi_{dq}}{dt}e^{j\vartheta}+j\psi_{dq}\omega e^{j\vartheta} \] \end_inset Nyní je možné zkrátit člen \begin_inset Formula $e^{j\vartheta}$ \end_inset představující rotaci a získáme rovnici pro napětí ve tvaru \begin_inset Formula \begin{equation} u_{dq}=R_{s}i_{dq}+\frac{d\psi_{dq}}{dt}+j\psi_{dq}\omega\label{eq:odvoz-ldq-rovnice-napeti} \end{equation} \end_inset Magnetický tok v osách \begin_inset Formula $d-q$ \end_inset je vyjádřen podobně, jako pro stejné indukčnosti, jako součet toku indukovaného cívkami a toku permanentních magnetů, tedy \begin_inset Formula \begin{eqnarray*} \psi_{d} & = & L_{d}i_{d}+\psi_{pm}\\ \psi_{q} & = & L_{q}i_{q} \end{eqnarray*} \end_inset protože tok permanentních magnetů uvažujeme pouze ve směru osy \begin_inset Formula $d$ \end_inset . Po dosazení vztahů pro toky do rovnice ( \begin_inset CommandInset ref LatexCommand ref reference "eq:odvoz-ldq-rovnice-napeti" \end_inset ) a jejím rozepsání do jednotlivých os ( \begin_inset Formula $d$ \end_inset odpovídá reálné a \begin_inset Formula $q$ \end_inset imaginární ose v komplexním vyjádření) získáme rovnice \begin_inset Formula \begin{eqnarray*} u_{d} & = & R_{s}i_{d}+L_{d}\frac{di_{d}}{dt}-L_{q}i_{q}\omega\\ u_{q} & = & R_{s}i_{q}+L_{q}\frac{di_{q}}{dt}+\left(L_{d}i_{d}+\psi_{pm}\right)\omega \end{eqnarray*} \end_inset Opět je možno vyjádřit derivace proudů a získat rovnice pro proudy v soustavě \begin_inset Formula $d-q$ \end_inset ve tvaru \begin_inset Formula \begin{eqnarray} \frac{di_{d}}{dt} & = & -\frac{R_{s}}{L_{d}}i_{d}+\frac{L_{q}}{L_{d}}i_{q}\omega+\frac{1}{L_{d}}u_{d}\nonumber \\ \frac{di_{q}}{dt} & = & -\frac{R_{s}}{L_{q}}i_{q}-\frac{L_{d}}{L_{q}}i_{d}\omega-\frac{\psi_{pm}}{L_{q}}\omega+\frac{1}{L_{q}}u_{q}\label{eq:rovnice-proudy-ldq-v-dq} \end{eqnarray} \end_inset Tyto rovnice používají například v \begin_inset CommandInset citation LatexCommand cite key "Chen2009,Foo2009,Genduso2010" \end_inset . Rovnice pro proudy v soustavě \begin_inset Formula $\alpha-\beta$ \end_inset lze získat transformováním rovnic ( \begin_inset CommandInset ref LatexCommand ref reference "eq:rovnice-proudy-ldq-v-dq" \end_inset ) pomocí vztahu ( \begin_inset CommandInset ref LatexCommand ref reference "eq:transformace_d-q_na_al-be" \end_inset ), tyto rovnice však již mají poměrně dosti komplikovaný zápis. \end_layout \begin_layout Subsection Rovnice pro otáčky při různých indukčnostech \end_layout \begin_layout Standard Postup odvození rovnice pro otáčky při uvažování různých indukčností je opět podobný jako v případě stejných indukčností. Pro momenty platí opět rovnice ( \begin_inset CommandInset ref LatexCommand ref reference "eq:rovnice-momenty-dosazeno" \end_inset ): \begin_inset Formula \[ T_{el}-T_{L}-B\omega_{mech}=J\frac{d\omega_{mech}}{dt} \] \end_inset kde \begin_inset Formula $T_{el}$ \end_inset vypočteme přes okamžitý elektrický výkon. Užijeme tedy rovnice ( \begin_inset CommandInset ref LatexCommand ref reference "eq:rovnice-vykon" \end_inset ) a provedeme transformaci souřadnic danou vztahem ( \begin_inset CommandInset ref LatexCommand ref reference "eq:transformace_d-q_na_al-be" \end_inset ): \begin_inset Formula \begin{eqnarray*} P & = & k_{p}\left(u_{\alpha}i_{\alpha}+u_{\beta}i_{\beta}\right)\\ & = & k_{p}\left(\left(u_{d}\cos\vartheta-u_{q}\sin\vartheta\right)\left(i_{d}\cos\vartheta-i_{q}\sin\vartheta\right)+\left(u_{q}\cos\vartheta+u_{d}\sin\vartheta\right)\left(i_{q}\cos\vartheta+i_{d}\sin\vartheta\right)\right)\\ & = & k_{p}\left(u_{d}i_{d}+u_{q}i_{q}\right) \end{eqnarray*} \end_inset Nyní za napětí dosadíme indukovaná napětí bez složek obsahující derivace proudů, tedy \begin_inset Formula \begin{eqnarray*} u_{ind,d} & = & -L_{q}i_{q}\omega\\ u_{ind,q} & = & \left(L_{d}i_{d}+\psi_{pm}\right)\omega \end{eqnarray*} \end_inset a následně po dosazení do rovnice pro výkon získáme \begin_inset Formula \[ P=k_{p}\left(\left(L_{d}-L_{q}\right)i_{d}i_{q}+\psi_{pm}i_{q}\right)\omega \] \end_inset Výsledkem užitím vztahu pro okamžitý výkon \begin_inset Formula $P$ \end_inset a moment \begin_inset Formula $T_{el}$ \end_inset , viz rovnice ( \begin_inset CommandInset ref LatexCommand ref reference "eq:vztah-okam-vykon-a-el-moment" \end_inset ), a převodního vztahu pro otáčky ( \begin_inset CommandInset ref LatexCommand ref reference "eq:vztah-el-a-mech-omega" \end_inset ) je rovnice \begin_inset Formula \[ T_{el}=k_{p}p_{p}\left(\left(L_{d}-L_{q}\right)i_{d}i_{q}+\psi_{pm}i_{q}\right) \] \end_inset a po dosazení do rovnice pro momenty ( \begin_inset CommandInset ref LatexCommand ref reference "eq:rovnice-momenty-dosazeno" \end_inset ), užití převodního vztahu pro otáčky ( \begin_inset CommandInset ref LatexCommand ref reference "eq:vztah-el-a-mech-omega" \end_inset ) a vyjádření derivací získáme rovnici pro otáčky ve tvaru \begin_inset Formula \begin{equation} \frac{d\omega}{dt}=\frac{k_{p}p_{p}^{2}}{J}\left(\left(L_{d}-L_{q}\right)i_{d}i_{q}+\psi_{pm}i_{q}\right)-\frac{p_{p}}{J}T_{L}-\frac{B}{J}\omega\label{eq:rovnice-pro-omega-ruzne-ldq} \end{equation} \end_inset který lze rovněž najít v \begin_inset CommandInset citation LatexCommand cite key "Chen2009,Genduso2010" \end_inset . \end_layout \begin_layout Subsection Shrnutí rovnic pro PMSM \end_layout \begin_layout Standard Nyní bude pro přehlednost uvedeno shrnutí výše odvozených rovnic popisujících PMSM. Nejdříve soustava rovnic v souřadnicích \begin_inset Formula $\alpha-\beta$ \end_inset při uvažování stejných indukčností, tedy rovnice ( \begin_inset CommandInset ref LatexCommand ref reference "eq:rovnice-proudy-ls" \end_inset ), ( \begin_inset CommandInset ref LatexCommand ref reference "eq:rovnice-pro-omega-ls" \end_inset ) a ( \begin_inset CommandInset ref LatexCommand ref reference "eq:definice-otacek" \end_inset ): \begin_inset Formula \begin{eqnarray} \frac{di_{\alpha}}{dt} & = & -\frac{R_{s}}{L_{s}}i_{\alpha}+\frac{\psi_{pm}}{L_{s}}\omega\sin\vartheta+\frac{1}{L_{s}}u_{\alpha}\nonumber \\ \frac{di_{\beta}}{dt} & = & -\frac{R_{s}}{L_{s}}i_{\beta}-\frac{\psi_{pm}}{L_{s}}\omega\cos\vartheta+\frac{1}{L_{s}}u_{\beta}\label{eq:rovnice-pmsm-albe-ls}\\ \frac{d\omega}{dt} & = & \frac{k_{p}p_{p}^{2}\psi_{pm}}{J}\left(i_{\beta}\cos\vartheta-i_{\alpha}\sin\vartheta\right)-\frac{p_{p}}{J}T_{L}-\frac{B}{J}\omega\nonumber \\ \frac{d\vartheta}{dt} & = & \omega\nonumber \end{eqnarray} \end_inset Následuje soustavě pro různé indukčnosti \begin_inset Formula $L_{d}$ \end_inset a \begin_inset Formula $L_{q}$ \end_inset v souřadné soustavě \begin_inset Formula $d-q$ \end_inset vzniklá spojením rovnic ( \begin_inset CommandInset ref LatexCommand ref reference "eq:rovnice-proudy-ldq-v-dq" \end_inset ), ( \begin_inset CommandInset ref LatexCommand ref reference "eq:rovnice-pro-omega-ruzne-ldq" \end_inset ) a ( \begin_inset CommandInset ref LatexCommand ref reference "eq:definice-otacek" \end_inset ): \begin_inset Formula \begin{eqnarray} \frac{di_{d}}{dt} & = & -\frac{R_{s}}{L_{d}}i_{d}+\frac{L_{q}}{L_{d}}i_{q}\omega+\frac{1}{L_{d}}u_{d}\nonumber \\ \frac{di_{q}}{dt} & = & -\frac{R_{s}}{L_{q}}i_{q}-\frac{L_{d}}{L_{q}}i_{d}\omega-\frac{\psi_{pm}}{L_{q}}\omega+\frac{1}{L_{q}}u_{q}\label{eq:rovnice-pmsm-dq-ldq}\\ \frac{d\omega}{dt} & = & \frac{k_{p}p_{p}^{2}}{J}\left(\left(L_{d}-L_{q}\right)i_{d}i_{q}+\psi_{pm}i_{q}\right)-\frac{p_{p}}{J}T_{L}-\frac{B}{J}\omega\nonumber \\ \frac{d\vartheta}{dt} & = & \omega\nonumber \end{eqnarray} \end_inset \end_layout \begin_layout Section Mechanické veličiny a senzory \end_layout \begin_layout Standard Jak je patrné z výše odvozeného modelu PMSM, když chceme stroj dobře řídit, je potřeba znát s dostatečnou přesností fyzikální veličiny, které zachycují jeho stav v daném časovém okamžiku. Jako tyto veličiny v základu volíme elektrické proudy a napětí a dále pak polohu rotoru a rychlost jeho otáčení. Získat dostatečně přesné hodnoty těchto veličin však není vždy zcela jednoduché. \end_layout \begin_layout Standard U elektrických proudů na výstupu stroje předpokládáme, že je měříme s dostatečno u přesností. Elektrická napětí na vstupu předpokládáme známá, protože se obvykle jedná o řídící veličiny. Je však třeba poznamenat, že napětí požadovaná řídícím algoritmem a skutečná napětí dodaná napájecí elektronikou se mohou často značně lišit. Vliv tohoto konkrétního problému bude podrobněji diskutován dále v textu. \end_layout \begin_layout Standard Získání hodnot mechanických veličin v reálném čase je v praxi mnohem komplikovan ější. Je totiž třeba užít speciálních senzorů jako například: pulzní snímače na principu vhodného kódu \begin_inset CommandInset citation LatexCommand cite key "novak2006" \end_inset , Hallovy senzory \begin_inset CommandInset citation LatexCommand cite key "PUK1" \end_inset nebo rezolvery \begin_inset CommandInset citation LatexCommand cite key "PAH1,novak2006" \end_inset . Pro praktické aplikace je však třeba ekonomických, robustních a kompaktních motorů a využití senzorů přináší obecně mnoho nevýhod jako například \begin_inset CommandInset citation LatexCommand cite key "Pacas2011,Yongdong2008" \end_inset : \end_layout \begin_layout Itemize větší hardwarová složitost zařízení, více vodičů, sběrnic a konektorů, větší rozměry \end_layout \begin_layout Itemize vyšší cena, vliv na životní cyklus výrobku \end_layout \begin_layout Itemize menší spolehlivost a menší odolnost proti šumu \end_layout \begin_layout Itemize nutno řešit negativní vlivy na senzory: elektromagnetické pole, oscilace, vysoké rychlosti a teploty \end_layout \begin_layout Itemize vyšší nároky na údržbu \end_layout \begin_layout Itemize menší robustnost, problém při selhání senzoru, je-li motor současně využíván i jako brzda \begin_inset CommandInset citation LatexCommand cite key "PCW1" \end_inset \end_layout \begin_layout Standard Je tedy snahou se užití senzorů vyhnout a k určování polohy a otáček rotoru využít jiných, \emph on bezsenzorových \emph default , metod. Ty jsou obvykle založeny na speciálním algoritmu, který odhaduje hodnoty mechanických veličin z hodnot veličin elektrických. \end_layout \begin_layout Standard S bezsenzorovými metodami byly na počátku spojeny problémy s výpočetní náročnost í. To se však změnilo s dostupností moderních výkoných elektronických prvků umožňujících implementaci náročnějších algoritmů a tím byl umožněn rozvoj bezsenzorového řízení. V posledních letech tak byl současně v akademické i průmyslové sféře odstartová n intenzivní výzkum na poli pokročilých řídících strategií. Pro komerční průmyslovou aplikaci je však bezsenzorový návrh rozumný, jen pokud se neprodraží více než původně uvažované senzory. Nelze tedy bezsenzorový návrh příliš usnadnit přidáním dalších elektrických senzorů (napříkad napěťových), užití nejvýkonějších dostupných procesorů, případně požadavkem na jinou nebo speciální konstrukci samotného motoru \begin_inset CommandInset citation LatexCommand cite key "Pacas2011" \end_inset . \end_layout \begin_layout Section Metody pro odhadování stavových veličin PMSM \end_layout \begin_layout Standard K odhadování stavových veličin PMSM v bezsenzorovém návrhu je možno přistupovat z různých směrů a lze při tom využít mnoha specifických jevů. V důsledku toho byla vyvinuta celá řada více či méně uspěšných metod. Následující přehled čerpá svoji osnovu z \begin_inset CommandInset citation LatexCommand cite key "Yongdong2008" \end_inset , ta je dále doplněna o konkrétní příklady z dalších zdrojů. \end_layout \begin_layout Subsection Metody založené na otevřené smyčce \end_layout \begin_layout Subsubsection Přímý výpočet \end_layout \begin_layout Standard Požadované veličiny (poloha a otáčky) jsou přímo vyjádřeny a vypočteny z rovnic popisujících PMSM. Jedná se o přímočarou a jednoduchou metodu s velmi rychlou dynamickou odezvou. Není třeba užití komplikovaného pozorovatele, nicméně metoda je velmi citlivá na chyby měření, šum a nepřesné určení parametrů stroje. \end_layout \begin_layout Standard Příkladem může být následující postup při použití rovnic ( \begin_inset CommandInset ref LatexCommand ref reference "eq:rovnice-pmsm-albe-ls" \end_inset ) v souřadné soustave \begin_inset Formula $\alpha-\beta$ \end_inset : Vyjdeme z \begin_inset Formula \begin{eqnarray*} \frac{di_{\alpha}}{dt} & = & -\frac{R_{s}}{L_{s}}i_{\alpha}+\frac{\psi_{pm}}{L_{s}}\omega\sin\vartheta+\frac{1}{L_{s}}u_{\alpha}\\ \frac{di_{\beta}}{dt} & = & -\frac{R_{s}}{L_{s}}i_{\beta}-\frac{\psi_{pm}}{L_{s}}\omega\cos\vartheta+\frac{1}{L_{s}}u_{\beta} \end{eqnarray*} \end_inset vyjádříme \begin_inset Formula \begin{eqnarray*} \varepsilon_{\alpha}=\omega\sin\vartheta & = & \frac{L_{s}}{\psi_{pm}}\frac{di_{\alpha}}{dt}+\frac{R_{s}}{\psi_{pm}}i_{\alpha}-\frac{1}{\psi_{pm}}u_{\alpha}\\ \varepsilon_{\beta}=\omega\cos\vartheta & = & -\frac{L_{s}}{\psi_{pm}}\frac{di_{\beta}}{dt}-\frac{R_{s}}{\psi_{pm}}i_{\beta}+\frac{1}{\psi_{pm}}u_{\beta} \end{eqnarray*} \end_inset a na závěr vypočteme \begin_inset Formula \begin{eqnarray*} \left|\omega\right| & = & \sqrt{\varepsilon_{\alpha}^{2}+\varepsilon_{\beta}^{2}}\\ \vartheta & = & \arctan\frac{\varepsilon_{\alpha}}{\varepsilon_{\beta}} \end{eqnarray*} \end_inset \end_layout \begin_layout Subsubsection Výpočet statorové indukčnosti \end_layout \begin_layout Standard Používá se pro IPMSM, kde indukčnost statorových fází je funkcí polohy rotoru. Poloha rotoru je tedy vypočtena z napětí a proudu ve statorové fázi. Problémy nastavají v důsledku nepřesného výpočtu indukčnosti a dále při saturaci magnetickým tokem, kdy metoda poskytuje špatné výsledky. \end_layout \begin_layout Subsubsection Integrace zpětné elektromotorické síly \end_layout \begin_layout Standard Metoda využíva toho, že v synchronním stroji rotuje statorový a rotorový tok synchronně a tedy ze znalosti statorového toku lze vypočítat, na základě rovnic stroje, úhel rotorového toku, tedy polohu hřídele. Problém tohoto přístupu je především v citlivosti na chyby a (především teplotní) změny rezistance statoru. Dále metoda funguje špatně při nízkých otáčkách. \end_layout \begin_layout Subsubsection Rozšířená elektromotorická síla \end_layout \begin_layout Standard Jedná se především o rozšíření konceptu zpětné elektromotorické síly na IPMSM, kde navíc vystupují rozdílné indukčnosti. Umožňuje tedy užití metod pro SMPMSM založených na EMF i pro IPMSM. \end_layout \begin_layout Subsection Metody s uzavřenou smyčkou \end_layout \begin_layout Subsubsection Rozšířený Kalmanův filtr \end_layout \begin_layout Standard Tato metoda poskytuje ve srovnání s ostatními velmi dobré výsledky, je méně ovlivněna šumem měření a nepřesností parametrů. Je asi nejpoužívanějším nelineárním pozorovatelem pro odhadování stavových veličin PMSM. Popis jeho aplikace lze naléz například v \begin_inset CommandInset citation LatexCommand cite key "PSB1,PEB2,PEB1,Peroutka2009" \end_inset . Problematičtější je nutnost vhodné volby kovariančních matic. Dále je třeba vhodně vyřešit problém s konvergencí ke špatnému řešení (symetrie \begin_inset Formula $\left(\omega,\vartheta\right)$ \end_inset a \begin_inset Formula $\left(-\omega,\vartheta+\pi\right)$ \end_inset ). Postup je také problematičtější pro IPMSM s různými indukčnostmi. Dalšími nevýhodami jsou vyšší výpočetní a časová náročnost. Detailnímu popisu algoritmu rozšířeného Kalmanova filtru a jeho následné aplikaci na PMSM bude věnována zvláštní pozornost dále v textu ( \series bold odkaz \series default ). \end_layout \begin_layout Subsubsection MRAS \end_layout \begin_layout Standard Algoritmus využívá redundance dvou různých modelů stroje k určení stejných veličin z jiné množiny vstupů. Chyba mezi estimovanými veličinami jednotlivých modelů je pak úměrná úhlovému posunu mezi dvěma odhadovanými vektory toku. Tato chyba je pak obvykle minimalizována PI regulátorem. Příkladem je využití napěťového modelu a proudového modelu k určení chyby toku, ze které je určena rychlost. Jinou možností je užít jako jeden z modelů samotný PMSM. Nevýhodou je silná závislost na přesnosti parametrů stroje. \end_layout \begin_layout Subsubsection Jednoduché adaptivní řízení \end_layout \begin_layout Standard Návrh pro případ známé velikosti toku permanentních magnetů. Výhodou je zvládnutí kompenzace konstantní posun napětí, avšaj má problémy při nízkých otáčkách. \end_layout \begin_layout Subsubsection Klouzavý pozorovatel (sliding mode observer) \end_layout \begin_layout Standard Přístup zajišťuje nulovou chybu odhadovaného statorového proudu. Dále pak rekonstruuje zpětnou elektromotorickou sílu a vypočítává z ní polohu rotoru. Opět má problémy při nízkých otáčkách. Existuje i iterativní verze klouzavého pozorovatele, viz například \begin_inset CommandInset citation LatexCommand cite key "PSK1" \end_inset . \end_layout \begin_layout Subsection Metody založené na neideálních vlastnostech motoru \end_layout \begin_layout Standard Odstraňují kritickou závislost na velikosti zpětné elektromotorické síly úměrné otáčkám stroje. \end_layout \begin_layout Subsubsection Vyskofrekvenční (HF) injektáž \end_layout \begin_layout Standard Založená na vlastnosti magnetických \begin_inset Quotes gld \end_inset výčnělků \begin_inset Quotes grd \end_inset (saliency) především u IPMSM, případně na lokálních anizotropiích v důsledku saturace magnetickým tokem typicky pro SMPMSM. \end_layout \begin_layout Standard Injektovaný signál je periodický, generuje točivé nebo střídavé pole ve specifickém, předem určeném prostorovém směru. Tento signál je označován jako \begin_inset Quotes gld \end_inset nosný \begin_inset Quotes grd \end_inset -- periodický na nosné frekvenci vzhledem k času nebo prostoru. Nosný signál je modulován aktuální prostorovou orientací anizotropií stroje. Přídaný signál je následně extrahován z výstupu stroje a demodulován, tím je získán úhel natočení. \end_layout \begin_layout Standard Výhodné je injektovat do \begin_inset Formula $d$ \end_inset osy, kde nedochází k rušení momentu. Dále injektáží do \begin_inset Formula $d$ \end_inset osy lze užít saturace tokem pro motory s nevýraznými výstupky, to však není vhodné pro aplikace při silném zatížení. Další možností je injektovat ve statorových souřadnicích \begin_inset Formula $\alpha-\beta$ \end_inset . \end_layout \begin_layout Standard Výhodou injektáží je necitlivost k nepřesné znalosti parametrů stroje. Nevýhodou je spotřeba jistého množství napětí, což snižuje dostupné maximální napětí. Dalším nedostatekem je užití digitálních filtrů pro zpracování a špatný dynamický výkon v důsledku jejich užití. \end_layout \begin_layout Subsubsection Nizkofrekvenční (LF) injektáž \end_layout \begin_layout Standard Injektování nízké frekvence do \begin_inset Formula $d$ \end_inset osy. To způsobí změnu v otáčkách indikující chybu odhadu. Z ní je pak možné odhadnout polohu. Založeno na jiném principu než vysokofrekvenční injektáže a výstupky již nejsou nutnou podmínkou pro tuto metodu. Funkčnost závisí na momentu setrvačnosti stroje a pro jeho velké hodnoty selháva. Dalším nedostatkem je pomalá dynamická odezva. \end_layout \begin_layout Subsubsection INFORM (Indirect flux detection by on-line reactance measurement) \end_layout \begin_layout Standard Použití pro určení polohy PMSM při nízkých a nulových otáčkách. Založeno na měření proudové odezvy vyvolané napěťovým vektorem aplikovaným v různých prostorových směrech a užitím tohoto proudu k identifikaci změny induktance. Výhodou je jednoduchý výpočet a dále není třeba rovnic pro motor. Tedy metoda je necitlivá na změnu/nepřesné hodnoty parametrů. Je však citlivá na chyby toku způsobující špatný odhad. Dále tato metoda způsobuje rušení proudů v ustáleném stavu. \end_layout \begin_layout Subsection Detekce počáteční polohy \end_layout \begin_layout Standard Pro hladký start PMSM je třeba znát počáteční polohu. Obvykle je užito vhodné excitace stroje k získání informace o poloze. \end_layout \begin_layout Subsubsection Užití impulzního napětí \end_layout \begin_layout Standard Založeno na změně indukčnosti s pozicí magnetů na rotoru. Za klidu jsou do statorových fází aplikovány napěťové obdélníkové pulzy a z proudů je následně vupočítána informace o poloze. \end_layout \begin_layout Subsubsection Testovací napěťové vektory \end_layout \begin_layout Standard Napěťové vektory v různých prostorových směrech jsou aplikovány do stroje a je měřena proudová odezva. Nejvyšší odezva pak indikuje pozici rotoru. Funkčnost metody je založena na saturaci statorového jádra. \end_layout \begin_layout Subsubsection Vysokofrekvenční (HF) testovací signál \end_layout \begin_layout Standard Počáteční poloha je získávána z odezvy na injektovaný proudový nebo napěťový vysokofrekvenční signál. \end_layout \begin_layout Subsection Kombinace metod \end_layout \begin_layout Standard Vzhledem k tomu, že každá z výše uvedených metod má své nedostatky, nejlepších výsledků je dosahována jejich kombinací. \end_layout \begin_layout Standard V \begin_inset CommandInset citation LatexCommand cite key "PSB1" \end_inset představují bezsenzorové řízení založené na EKF estimátoru ve spojení s PI regulátory. To nepotřebuje znát počáteční natočení rotoru a zátěžný moment. PI regulátor napětí lze nastavit se zamčeným rotorem a je řešen i problém s rozpoznáním \begin_inset Formula $\mathrm{sign}\,\omega$ \end_inset . \end_layout \begin_layout Standard Článek \begin_inset CommandInset citation LatexCommand cite key "PEB2" \end_inset je také zaměřen na využití EKF, nyní však v případě IPMSM. Návrh je komplikovanější v důsledku anizotropie stroje, autoři se ji však snaží využít k vylepšení výkonu systému. \end_layout \begin_layout Standard V \begin_inset CommandInset citation LatexCommand cite key "PLU1" \end_inset využívají řízení založené na klouzavém pozorovateli, kde si ale navíc při nízkých otáčkách \begin_inset Formula $\omega\thickapprox0$ \end_inset pomáhají injektováním stejnosměrného proudu do \begin_inset Formula $d$ \end_inset osy. Nevyužívají však anizotropií ani nijak zvlášť neanalyzují injektovaný signál. \end_layout \begin_layout Subsubsection Hybridní metody s injektáží \end_layout \begin_layout Subsubsection Více modelů \end_layout \begin_layout Standard sekvenční Monte Carlo metoda -- Particle Filter \end_layout \begin_layout Standard \begin_inset CommandInset bibtex LatexCommand bibtex bibfiles "vyz_clanky,vyz_texty,dp_clanky" options "czechiso" \end_inset \end_layout \end_body \end_document